Doprava
Třetinu nehod zaviní nezkušení řidiči. Papíry na zkoušku to změní

Téměř celou třetinu všech dopravních nehod způsobených motoristy mají na svědomí začínající řidiči. Jde o lidi, kteří získali řidičský průkaz před méně než dvěma roky. Větší nehodovost je způsobena nejen nedostatkem zkušeností, ale také tím, že mladí řidiči daleko více riskují než jejich starší kolegové. Podle dopravních expertů by mohlo situaci změnit zavedení řidičáku na zkoušku. A statistiky ze zemí, kde už podobný systém funguje, to potvrzují.

V loňském roce způsobili řidiči motorových vozidel přes šedesát sedm tisíc nehod. Z toho skoro dvacet tisíc připadlo na motoristy s řidičským průkazem starým jen dva roky a méně. Většinou se to samozřejmě týká mladých řidičů. "Způsobuje to jejich nezkušenost, ale také chování. Když mladý řidič dostane průkaz, tak si myslí, že všechno umí, všechno zná a přeceňuje pak svoje síly," míní poslanec Stanislav Huml, předseda meziresortní dopravní komise a bývalý šéf středočeské dopravní policie. "Taky zkoušejí, co dovedou nebo jaké nejvyšší rychlosti jejich auto dosáhne," podotkl.

"Mladí řidiči jsou mnohem ochotnější riskovat," přitakal dopravní expert Jaroslav Hořín. A za pravdu dává jemu i Stanislavu Humlovi studie Světové zdravotnické asociace, podle níž mladí lidé mnohem častěji než starší řidiči překračují povolenou rychlost, usedají za volant pod vlivem alkoholu a zapomínají na bezpečnostní pásy nebo přilby. A ve věkové skupině do devětadvaceti let je úmrtí při dopravní nehodě druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě.

Čeští odborníci na dopravu věří, že smutné statistiky by mohlo výrazně změnit zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku. Mladí lidé by se sice díky tomu mohli dostat k řízení třeba již v sedmnácti letech, ale po dlouhou dobu by mohli jezdit jen v doprovodu staršího, zkušenějšího a bezúhonného řidiče.

Výsledky ze zemí, kde už podobná věc funguje, jsou velice pozitivní. "Například v Německu ti, kdo absolvovali tento program a až po dovršení osmnácti let začali jezdit samostatně, způsobí o třetinu méně nehod než běžní mladí absolventi autoškoly," uvedl mluvčí Ústředního automotoklubu České republiky Igor Sirota. Systém, kdy mladý řidič jezdí ze začátku se starším a zkušenějším kolegou, zavedla už skoro polovina členských státu Evropské unie, třeba Rakousko, Německo či Francie.

"Uvažujeme o tom, že by také u nás bylo možné získat řidičský průkaz už v sedmnácti letech za podmínky, že vedle mladého řidiče bude sedět někdo starší," sdělil poslanec Huml. To se líbí rovněž dopravnímu expertovi Hořínovi. "Když budete muset ze začátku jezdit s mámou nebo tátou, tak si netroufnete tolik riskovat. A rodiče vás určitě nebudou učit, abyste jezdil jako blázen," řekl. "Zatím ale teprve začínáme vytvářet návrh, takže ještě nemohu říci, jak přesně by to mělo fungovat u nás," dodal Huml.

Podle Ústředního automotoklubu musí vznik řidičáku na zkoušku doprovázet zavedení přísnějších pravidel a postihů pro začínající řidiče. "Považujeme za nezbytné, aby sedmnáctiletí dodržovali přísnější pravidla, která známe z Německa a dalších zemí. Tam platí pro mladé třeba nižší maximální povolená rychlost nebo přísné postihy v případě jízdy pod vlivem alkoholu," zdůraznil mluvčí klubu. "Ztotožňujeme se i s návrhem, aby řidičské oprávnění mohlo být mladému řidiči odebráno už po ztrátě osmi bodů místo tradičních dvanácti," poznamenal.

Také policie by za jistých okolností na řidičáky na zkoušku přistoupila. "Z pohledu dopravní policie by ovšem měl návrh snížení věkové hranice pro získání řidičského průkazu význam pouze za předpokladu, že by na něj navazovala celková reforma vzdělávání řidičů. V tom případě by bylo možné očekávat celkové zlepšení kvality řidičů a tím i určitý dopad na míru dopravní nehodovosti," míní mluvčí Policejního prezidia Veronika Hodačová. "Závěrečné zkoušky jsou velmi mírné, protože pocházejí z dob, kdy se výuka na autoškolách důsledně kontrolovala. Teď už kontroly nejsou tak přísné, takže bychom měli zpřísnit závěrečné zkoušky," naznačil Huml.