Vláda nepodpoří v parlamentní diskusi poslanecký návrh, který má kromě jiného umožnit na vybraných úsecích silnic a dálnic zvýšit maximální povolenou rychlost až o 30 kilometrů v hodině, tedy na 160 kilometrů v hodině. Pod novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou podepsáni poslanci ODS Eva Dundáčková, David Šeich a Tomáš Úlehla.
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová novinářům řekla, že kabinet vydal negativní stanovisko k předloze kvůli jiným částem návrhu, než je zvýšení maximální rychlosti.
O osudu novely rozhodne v každém případě až parlament a Šeich dal dnes najevo, že autoři na navržené úpravě trvají. "Podrobnou argumentaci vlády zatím neznáme, ale se zamítavým stanoviskem nesouhlasíme," uvedl. Ve stanovisku, které poskytl tisku, dodal, že předlohu dva roky připravovala skupina poslanců a "uznávaných dopravních expertů".
ČTĚTE TAKÉ: Sto šedesát na dálnici? Ještě letos
Ředitel dopravní policie Leoš Tržil v pondělí naopak v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že zavádět v Česku dálniční úseky s vyšší rychlostí není potřebné. "Ty dálniční úseky ani nemáme technicky vybavené na to, abychom mohli účinně řešit nějaké nenadálé události. Myslím, že to je zbytečné a je to i proti bezpečnosti silničního provozu," uvedl.
Poslanecký návrh počítá s tím, že zvýšit maximální povolenou rychlost by bylo možné jen za určitých podmínek. Jednou z nich je, aby v místě nebyl nájezd na dálnici nebo sjezd z ní, včetně parkoviště, řidič musí mít dohled alespoň 200 metrů, vozovka musí být suchá a viditelnost musí být rovněž nejméně 200 metrů.
Návrh proti původním plánům neobsahuje povinnost řidiče mít v autě přístroj na zjišťování přítomnosti alkoholu v krvi. Šeich přitom původně o této povinnosti uvažoval. Jeho iniciativa vzbudila pozornost proto, že ho v roce 2006 brněnští městští strážníci přistihli, jak v podnapilém stavu řídí vůz. Při dechové zkoušce mu zjistili 2,4 promile alkoholu. Byl za to potrestán mimo jiné pokutou 45 tisíc korun.
Poslanecký návrh se také snaží vyřešit problémy s výmluvami provinilých řidičů na to, že řídila osoba blízká. Navrhovaná úprava počítá s tím, že u menších přestupků s pokutou do pěti tisíc korun udělí úřad peněžní trest provozovateli vozidla bez ohledu na to, kdo přestupek spáchal. Pokud s tím ale majitel vozidla nebude souhlasit, bude moci podat odpor a řízení bude pokračovat podle standardních principů a bude se pátrat po tom, kdo vozidlo ve skutečnosti řídil.
Ilustrační foto: ČTK, Jan Schejbal
