Studie propojení řek
"Zemanův" kanál Dunaj-Odra-Labe zbaví silnice tisíců kamionů

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe by podle optimistických odhadů odvedl z tuzemských silnic zhruba pět tisíc nákladních aut denně, znamenalo by to pokles silniční nákladní přepravy o necelá dvě procenta. Vnitrozemská vodní doprava by naopak posílila o osm procent.

Podrobné výsledky studie společně s jejími tvůrci představil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Nejdříve by se mohlo začít stavět v roce 2030 na oderské větvi u Ostravy.

Projekt, který má stát 582 miliard korun, dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti jsou naopak ekologové.

Ministr v pátek upozornil, že projekt je zatím ve fázi šetření jeho možných dopadů: "Studie řekla, že je to realistický projekt, má smysl se jím zabývat, ale že bychom v tuhle chvíli rozhodli, že se bude stavět, tak v takové situaci rozhodně nejsme."

Propojení tří řek by bylo podle studie ekonomicky efektivní. Koridor není možné posuzovat pouze z dopravního hlediska, ale má i své hydrologické a ekologické výhody, řekl Ťok. "Námitky, že kanál odvede vodu a bude tady sucho, nejsou pravdivé," zdůraznil. Podle šéfa plánování na ministerstvu dopravy Luďka Sosny se studie ekologickým námitkám věnovala nad rámec klasických studií proveditelnosti. Projekt bude hodnocen i v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí EIA.

Podle tvůrců studie se ukázalo, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Jejich napojení by vyšlo na 281 miliard korun. Labská větev by stála 301 miliard korun a v některých metodických posouzeních vyšla jako neefektivní. Studie počítá na přímých úsecích s průměrnou rychlostí deset km/h. Lodě by mohly převážet zejména sypké materiály, hnojiva, ocel, dřevo nebo obilí.

Česko by na případné realizaci kanálu chtělo spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí, například Francie, která bude stavět nový průplav na Seině.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.

Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. "Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl," řekl již dříve ČTK Jan Piňos z Hnutí Duha.