V následujících šedesáti letech vyinkasují české církve od státu přibližně 270 miliard korun jako náhradu za většinu zabaveného majetku, zpátky ho dostanou jen třetinu. Z peněz kromě katolické církve nejvíc dostanou stoupenci církve husitské, evangelíci a pravoslavní.
Církve se však ještě nemohou radovat. I když návrh zákona o vyrovnání státu a církví dnes prošel vládou, definitivní slovo k němu řeknou poslanci a prezident.
ČTĚTE VÍCE: Vláda odhlasovala 270 miliard pro církve
Stát v současnosti přispívá na provoz celkem sedmnácti církvím a náboženským obcím - a právě ony si v následujících letech rozdělí 83 miliard i s úroky. Kromě toho jim stát bude ještě po dvacet let vyplácet část prostředků, které jim na provoz (administrativu, platy duchovních atd.) poskytoval dosud. Tato částka, která v roce 2007 činila asi 1,3 miliardy korun, se bude postupně snižovat, vždy o 5 procent ročně.
název | příspěvek státu na provoz v roce 2006* | roční renta vyplácená do roku 2068** |
Církev římskokatolická | 729,3 mil. | 3,55 mld. |
Církev čs. husitská | 107,7 mil. | 189,6 mil. |
Českobratrská církev evangelická | 66,4 mil. | 139,3 mil. |
Pravoslavná církev | 40,5 mil. | 70,4 mil. |
Apoštolská církev | 40 mil. | 64,9 mil. |
Církev bratrská | 25,2 mil. | 46,8 mil. |
Slezská církev evangelická augsburského vyznání | 23,8 mil. | 40,2 mil. |
Jednota bratrská | 22,1 mil. | 37 mil. |
Církev adventistů sedmého dne | 2,2 mil. | 32 mil. |
Evangelická církev metodistická | 12,5 mil. | 22,6 mil. |
* peníze na provoz se budou vyplácet ještě 20 let, vždy meziročně snížené o 5 % ** roční renta podle vládního návrhu; částka zaokrouhlena
Zdroj: ČTK a ministerstvo kultury |
Většina z nich ale přiznává, že by o peníze od státu stejně nestály. "Církve a náboženské společnosti by měly být na státu nezávislé," domnívá se Vladimír Sáňka z Ústředí muslimských obcí. "Bylo absurdní, že členové naší církve prostřednictvím daní podporovali jiné církve, zatímco my jsme nedostávali nic," říká Antonín Valer z hnutí Hare Krišna.
Některé náboženské společnosti by si ale přály, aby jim stát umožnil získávat peníze jinak. Ústředí muslimských obcí i Hare Krišna volají po zavedení daňových asignací - tedy možnosti občanů poukázat část odváděných daní konkrétní organizaci, která se věnuje bohulibým aktivitám. "O tuto změnu chceme rozhodně usilovat," potvrzuje odhodlání Valer.
S jasnou podporou ostatních církví ale nemůže počítat. Například podle Jana Lajky z České hinduistické náboženské společnosti by totiž podobná změna byla komplikovaná a vyžadovala složitá politická jednání. "My jsme tu všichni dobrovolníci, a když chceme uspořádat nějakou akci, tak se na ni složíme," uvádí Lajka. Dodává ale, že pokud by členů společnosti přibylo, možná by otázky financování museli řešit i hinduisté.
Prezident Václav Klaus dnes novinářům řekl, že dohodu neinicioval, ale nebude jí ani stát v cestě. V minulosti se přitom dostal do sporu s někdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), když odmítl návrh česko-vatikánské smlouvy - podle Klause by byla příliš výhodná pro katolíky. Právě otázka restitucí byla jedním z nejspornějších bodů.
„Opakovaně jsem řekl, že v podstatě je to po dlouhé době jistá varianta jisté dohody na naší politické scéně, jak by tato věc nějakým způsobem měla být vyřešena. Tento návrh dostal nějakou podporu a já jsem opakovaně sdělil, že je to otázka politického konsensu u nás, nikoliv prezidentského podepsání nebo nepodepsání něčeho," řekl dnes Klaus.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková