Ústavní soud zamítl stížnost doživotně odsouzeného Františka Müllera, který se v roce 1995 podílel na pokusu o loupežnou vraždu klenotníka. Domáhal se podmíněného propuštění na svobodu, Okresní soud v Sokolově jeho žádost v roce 2014 označil za předčasnou, stejně jako poté Krajský soud v Plzni.
Müller, který doživotní trest dostal v Německu a odpykává si jej v českém vězení, měl tehdy "odsezeno" 16,5 roku. Podle německých předpisů lze žádat o podmíněné propuštění po 15, podle českých až po 20 letech.
Podle soudu musí dostat přednost česká právní úprava, a to právě proto, že si muž odpykává trest v Česku. Soudce zpravodaj Jan Filip zdůraznil, že neexistuje žádné základní právo na podmíněné propuštění. "Dvacetiletá lhůta je přiměřená, není svévolná, v podstatě ve srovnávacím pohledu odpovídá jiným státům," řekl Filip.
Soudce poukázal na to, že v zahraničí se u doživotně odsouzených lhůta pro žádost o podmíněné propuštění stanovuje na 15, 20, 25, ale i 75 let. "Kdybychom stanovili nějaké obecné pravidlo, že to budeme řešit podle toho státu, který trest uložil, tak by řada pachatelů na to doplatila daleko více," uvedl Filip.
Po uplynutí lhůty může Müller o propuštění požádat znovu
Müller ani jeho právní zástupce se vyhlášení nálezu nezúčastnili. V Müllerově případě dvacetiletá lhůta shodou okolností uplyne za několik měsíců. Muž tedy smí o podmíněné propuštění brzy požádat znovu, a to už v souladu s českou právní úpravou.
Mezi českými odsouzenci na doživotí je Müller výjimkou - vlastní rukou nikoho nezabil. Německý soud mu trest uložil za účast na loupežném přepadení, které skončilo těžkým zraněním klenotníka. Do hlavy jej střelil Müllerův komplic, který byl souzen v Česku a dostal trest 13,5 roku vězení. Klenotník podle dostupných informací přežil, avšak s těžkými následky.
Müller si zprvu odpykával trest ve Straubingu v Bavorsku, tamní ministerstvo spravedlnosti jej však později předalo k výkonu trestu do Česka. Müller s tím nesouhlasil. V souvislosti s uznáním trestu a umístěním do věznice s ostrahou podal v minulosti dvě ústavní stížnosti, avšak neuspěl.
Podal také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, v níž poukazoval na to, že přeložení do Česka pro něj znamenalo zhoršení podmínek hned v několika směrech. Soud stížnost v roce 2011 odmítl.
