Otřesená země
Drábová: Japonci teď potřebují i trochu štěstí
14.03.2011 18:30 Rozhovor
Situace v japonské elektrárně Fukušima 1 je vážná, nicméně druhý Černobyl ani oběti kvůli záření prý nehrozí. Japonci však teď budou potřebovat i trochu štěstí, říká Dana Drábová, ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Japonskou atomovou elektrárnou Fukušima zatím otřásly dva výbuchy, které mají nepřímou souvislost s pátečním ničivým zemětřesením a následnou vlnou tsunami. Z jejího okolí bylo evakuováno 180 tisíc obyvatel, dvě stě lidí bylo kontaminováno zvýšenou radiací, žádný by neměl být ohrožen na životě. Zemětřesení a tsunami si však v Japonsku vyžádaly podle odhadů kolem deseti tisíc obětí.
Jaký je nejhorší scénář v japonské elektrárně?
Nepodaří se chladit reaktory, roztaví se palivo i reaktorová nádoba, selže ochranná obálka. Pak bychom mohli naměřit zvýšenou radiaci i u nás, ale obešlo by se to bez vlivu na zdraví.
Pořád se bráníte srovnání s Černobylem z roku 1986?
Možnost opakování Černobylu je nulová. Tam použili pro řízení štěpné reakce grafit, který začal hořet; tady nemá co hořet. Navíc Černobyl neměl tlakovou nádobu ani ochrannou obálku. K vyvolání štěpení se teď používá voda. V okamžiku přehřátí reaktoru se prostě vypaří a štěpení se zastaví. Nicméně v jaderném palivu se ještě dlouhou dobu drží zbytkové teplo, proto je třeba chladit.
A když se nepodaří reaktory nadále chladit, zalijí podle vás Fukušimu betonem, podobně jako tomu bylo v Černobylu?
Podle mě nezalijí. Budou se spíš snažit dostat to palivo pryč, tu lokalitu budou chtít asi v budoucnu opět využít, blok 1 je v provozu už od roku 1970 a nedávno dostal výjimku - povolení k provozu nad 40 let. Nicméně reaktory jedna a tři, které zalévají mořskou vodou, jsou podle mě k dalšímu využití už odepsány. Personál elektrárny postupuje jedinou možnou cestou - dali přednost zničení zařízení, protože tak chrání okolí. Budou teď potřebovat i trochu štěstí.
V čem?
Infrastruktura kolem je kvůli zemětřesení a tsunami nadranc. Může opět nastat výpadek elektrického proudu, což by opět ztížilo chlazení. Japonci mají stejně jako my jaderné elektrárny zabezpečené třemi náhradními zdroji - sítí, dieselgenerátory a bateriemi. Jenže ty diesely jim tsunami vypláchlo a baterie mají omezenou životnost.
Jsou pracovníci elektrárny novodobí kamikadze? Hrozí jim vážné zdravotní potíže?
Tamní maximální naměřené hodnoty radiace nejsou životu nebezpečné, musely by být tak desetkrát vyšší, aby mohly vážně ublížit. Denní pobyt u japonské elektrárny v těchto dnech podle mých výpočtů zhruba odpovídá jednomu vyšetření CT u lékaře. Havárie v elektrárně Fukušima byla označena čtvrtým stupněm ohrožení na sedmibodové škále. Což znamená měřitelný únik radiace, ale bez povinných ochranných opatření pro obyvatele.
Jaká mají Japonci obecně vztah k jaderné energii?
Je to pro ně citlivé téma, protože s jadernou energií mají tu nejošklivější zkušenost. Na druhou stranu si uvědomují, že moc jiných zdrojů není. Takže ji trpí.
Takže ji vítají víc než Rakušané, ale méně než Češi?
My jsme extrémními příznivci, podle posledních průzkumů je tady až 70 % lidí pro jádro, což je srovnatelné se Švédy nebo Finy. Japonci se spíše blíží evropskému průměru, což je zhruba 50 procent.
Co říkáte snahám rakouských odpůrců jádra využít situace - nechat prověřit všechny evropské jaderné elektrárny a udělat na nich test odolnosti?
Nebráníme se dalším šetřením a zkouškám, u nás je všechno v pořádku. Naše elektrárny Dukovany i Temelín byly plánovány až na otřesy 5,5 stupňů Richterovy stupnice. Větší jsou v našem regionu krajně nepravděpodobné. Ale myslím si, že rakouští kolegové s touto snahou přišli hodně předčasně. Nevíme, co se v Japonsku stalo ani jak to dopadne. A už kvůli tamním obětem tsunami se mi takové hlasy zdají hodně neetické.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.