Pozůstalostní penze
Důchody pro vdovy se zpřísňují, neplní svou funkci

Pozůstalostní důchody pro vdovy a vdovce se vyplácejí po dobu jednoho roku od úmrtí partnera. Za určitých podmínek však může pozůstalý během následujících pěti let o penzi požádat znovu. Nově se tato doba o tři roky zkrátí. Státní kase to ušetří desítky milionů korun ročně.

Když zemřel manžel paní Jany, studoval jejich syn čtvrtým rokem na obchodní akademii a připravoval se na maturitu. Paní Jana tak splňovala jednu z podmínek pro přiznání pozůstalostního důchodu - pečovala o nezaopatřené dítě - a dostávala 7230 korun měsíčně (viz tabulka Pozůstalostní důchod, pozn. red.). Syn po maturitě nastoupil do banky a paní Jana po roce od smrti manžela přestala vdovskou penzi pobírat. Po třech letech za přepážkou se ale syn rozhodl jít na vysokou školu a byl opět finančně závislý na matce. A tak si paní Jana znovu zažádala o vdovský důchod.

Pozůstalostní důchod

pro vdovy/vdovce sestává ze základní výměry 2170 korun a z 50 % důchodu zemřelého partnera. Opětovně si o něj mohou zažádat vdova/vdovec, kteří do pěti let od zániku původního nároku na pozůstalostní důchod (vyplácí se jeden rok od úmrtí) splní jednu z podmínek: pečují o nezaopatřené nebo postižené dítě, popřípadě o své rodiče nebo rodiče zemřelého ve společné domácnosti, mají uznanou invaliditu třetího stupně nebo jim do důchodu chybí čtyři a méně let.

Modelová situace vychází z jednoho z nejčastějších důvodů, kvůli kterému si vdovy či vdovci mohou znovu zažádat o pozůstalostní důchod. Nárok na něj mohli dosud za určitých podmínek znovu uplatnit do pěti let od zániku původního nároku.

Od příštího roku se ale tato doba zkrátí na dva roky. Pokud by tedy paní Jana ovdověla v roce 2012 a čtyři roky nato se její syn rozhodl začít opět studovat, nárok na vdovský důchod by už neměla.

Opatření je jen jedním z probíhajícího procesu zpřísňování pozůstalostních důchodů, které podle vrchního ředitele sekce sociálně pojistných systémů z ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Krále postupně ztrácejí svoji původní funkci - zaopatřit finančně nezabezpečenou manželku. "Tento institut měl smysl v době, kdy pracoval jen muž - a žena, která ho většinou přežila, byla závislá hlavně na jeho příjmech," vysvětlil zkrácení lhůty on-line deníku TÝDEN.CZ.

Institut pozůstalostního důchodu ztrácí v dnešní době, kdy je vysoká rozvodovost, smysl ještě z jednoho důvodu. Dlouholetá manželství se rozpadají, muži se znovu žení a vdovský důchod po jejich smrti připadne nové manželce, se kterou žili výrazně kratší dobu. "První manželka, se kterou byli třeba třicet let, nedostane vůbec nic," podotýká Král.

Zkrácení doby na obnovu nároku z pěti na dva roky ušetří státní kase desítky milionů korun ročně. Kratší doba se však bude týkat pouze lidí, kteří ovdoví po 31. 12. 2011. "Současných příjemců pozůstalostních důchodů se navržená změna netýká," ujišťuje ministerstvo práce. V prvních třech letech tedy nebudou úspory žádné, začnou se postupně projevovat až od roku 2015.

V loňském roce vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení 586 706 vdovských a 95 760 vdoveckých důchodů. Výdaje na vdovské důchody činily přes 21 miliard, na vdovecké důchody 2,3 miliardy korun.

Opatření, které je součástí tzv. malé důchodové reformy, však ještě čeká klasický legislativní proces schvalování.