Pražský arcibiskup Dominik Duka v sobotu spolu s dalšími jedenadvaceti kardinály, jmenovanými do funkce počátkem ledna, převzal ve vatikánské bazilice svatého Petra odznaky kardinálské hodnosti, purpurové solideo a biret, ale také kardinálský prsten a jmenovací dekret.
Odpoledne pak bude Duka v chrámu svatého Řehoře VII. sloužit mši pro tisícovku českých poutníků, kteří ho na jeho slavnostní pouti doprovázejí. Obřadu by se měl zúčastnit i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Duka po jmenování kardinálem vyslovil názor, že se tím dokládá především význam Prahy pro Vatikán. Jako kardinál bude Duka moci být mezi těmi, kdo volí nového papeže. Naopak jeho předchůdce v úřadu pražského arcibiskupa kardinál Miloslav Vlk s blížící se osmdesátkou tento okruh opustí.
Přehled kardinálů z českých zemí jmenovaných po druhé světové válce:
Josef Beran (1888-1969; kardinálem jmenován v lednu 1965) - pražský arcibiskup z let 1946 až 1969 měl zkušenosti s odporem proti nacismu i komunismu. Za heydrichiády byl jako rektor pražského arcibiskupského semináře zatčen, prošel pankráckou věznicí, Terezínem i koncentračním táborem v Dachau. Po válce se stal pražským arcibiskupem, po únoru 1948 odmítl vyhlásit loajalitu katolické církve režimu. V červnu 1949 byl internován, po amnestii v roce 1963 musel žít mimo Prahu. Když ho v lednu 1965 papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, mohl odjet na obřad do Říma, ovšem bez možnosti návratu. Zemřel v Římě, pohřben je mezi římskými biskupy v podzemí Svatopetrské baziliky.
Štěpán Trochta (1905-1974; kardinálem jmenován tajně v dubnu 1969, zveřejněno to bylo o čtyři roky později) - podobně jako Beran okusil nepřízeň nacistického i komunistického režimu. Za první republiky působil tento salesián mezi skautskou mládeží, za války pro pomoc odbojářům a Židům prošel Terezínem a koncentračními tábory Mauthausen a Dachau. V roce 1947 se stal litoměřickým biskupem. Začátkem 50. let byl internován ve svém sídle a v roce 1954 byl odsouzen na 25 let. Z vězení vyšel po amnestii v roce 1960, poté pracoval jako dělník a údržbář. V roce 1968 se vrátil do biskupského úřadu, po srpnové okupaci ale znovu čelil perzekuci. Zemřel po jednom z vyčerpávajících jednání s krajským církevním tajemníkem.
František Tomášek (1899-1992; kardinálem jmenován tajně v květnu 1976, zveřejněno to bylo v červnu 1977) - v prosinci 1977 byl vybrán dosavadní apoštolský administrátor pražské diecéze do dlouho neobsazeného úřadu pražského arcibiskupa. Veřejně známým se stal v 80. letech během otevřeného konfliktu katolických věřících s režimem, aktivně vystupoval na obranu utiskovaných kněží a věřících a požadoval náboženskou svobodu. Velký podíl měl na svatořečení Anežky Přemyslovny na podzim 1989, které se stalo předznamenáním listopadové revoluce. Arcibiskupský stolec opustil v roce 1991, jeho nástupcem se stal Miloslav Vlk.
Miloslav Vlk (*1932, kardinálem jmenován v říjnu 1994) - po maturitě na gymnáziu pracoval jako tovární dělník, vystudoval nejprve archivnictví a později Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích; vysvěcen na kněze byl v červnu 1968. Pracoval jako sekretář českobudějovického biskupa (1968-1971), poté působil jako kněz. V říjnu 1978 mu byl odebrán státní souhlas a do roku 1986 pracoval jako uklízeč, poté byl dva roky archivářem ve Státní bance československé. Jako kněz mohl opět působit od ledna 1989, v únoru 1990 byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích, v červnu 1991 vystřídal kardinála Tomáška v čele pražského arcibiskupství, jež vedl do dubna 2010.
Tomáš Špidlík (1919-2010; kardinálem jmenován v září 2003) - jezuitský duchovní byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností. Do noviciátu jezuitského řádu nastoupil po uzavření vysokých škol nacisty, po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma. Do komunistického Československa se Špidlík už nevrátil. Doktorát získal na Papežském institutu východních studií, působil na Gregoriánské univerzitě i na vysokých školách v Americe či v Africe.
Dominik Duka (*1943, kardinálem jmenován letos v lednu) - v polovině 60. let začal studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, v roce 1968 vstoupil mezi dominikány, vysvěcen byl v červnu 1970. Jako kněz mohl působit jen pět let, poté přišel o státní souhlas a dalších 15 let pracoval ve Škodě Plzeň. I nadále se ale věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. V roce 1986 se stal provinciálem dominikánského řádu a v této funkci působil až do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. V únoru 2010 byl jmenován pražským arcibiskupem, úřadu se ujal o dva měsíce později.
