Duka navrhne Rusnokovi "rozumné řešení" restitucí

Pražský arcibiskup Dominik Duka se chystá navrhnout premiérovi Jiřímu Rusnokovi "rozumné řešení" restitučních nároků v areálu Pražského hradu, aby nebyla dotčena jeho ochrana. Na svém facebookovém profilu Duka napsal, že nechce, aby byla kauza krátce před volbami zneužita. Duka se v pondělí sejde s Rusnokem, který chce znát kardinálovo stanovisko k návrhu ministerstva vnitra vyjmout areál Pražského hradu z církevních restitucí.

Vnitro, jehož šéf Martin Pecina kandiduje za Zemanovce, návrh zákonného opatření zdůvodnilo tím, že pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě. Senát by vládní opatření zřejmě schválil.

Rusnok bude jednat s kardinálem Dukou, navržené opatření chce důkladně prozkoumat. "Vyslechnu jeho stanovisko a názor a uvidíme. Ta věc je pro mě otevřená, já se musím s tím návrhem vůbec důkladněji seznámit a se všemi jeho alternativami a možnostmi procesními zejména. Takže teď to nebudu nějak hlouběji komentovat," řekl novinářům Rusnok.

"Chystám se navrhnout premiéru Rusnokovi rozumné řešení týkající se církevních nemovitostí v areálu Hradu, aby nebyla dotčena jeho ochrana. Nechci, aby byla kauza zneužita v předvolebním boji," napsal Duka.

Ministerstvo uvedlo, že nutnost přijetí zákonného opatření zdůvodnilo postavením Hradu jako sídla hlavy státu. Jeho správu "zejména z bezpečnostních a státně reprezentativních důvodů lze jen obtížně zajistit za situace, kdy by jednotlivé stavby a pozemky tohoto komplexu byly spravovány různými vlastníky". "Navíc relevantní judikatura a dokumenty smluvního typu mezi církví a prezidentem republiky svědčí tomu, že majetkové vztahy k těmto nemovitostem jsou již vypořádány," uvedlo vnitro.

Senát by mohl opatření projednávat na schůzi, která už byla svolána na 30. října kvůli volbě Radovana Suchánka ústavním soudcem. Schůze se ale uskuteční až po zvolení nové sněmovny a bylo kvůli tomu třeba ověřit, zda by Senát ještě mohl zákonná opatření schvalovat. Vnitro k tomu v návrhu opatření uvedlo, že Senát tuto pravomoc má až do ustavující schůze nové sněmovny, která má být na konci listopadu.

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí za nevydané nemovitosti také celkem 59 miliard korun, zvýšených o inflaci.