Nebýt Edvarda Beneše, nebylo by ani Československo po druhé světové válce, řekl kardinál Dominik Duka v Sezimově Ústí na Táborsku, kde se zúčastnil připomínky 130. výročí narození bývalého prezidenta. Společně s ním tam byli i zástupci vedení Poslanecké sněmovny a Senátu, Úřadu vlády nebo představitelé Jihočeského kraje a místní samosprávy. V místech, kde Beneš trávil poslední období svého života, připomněl Duka význam této osobnosti.
Druhý československý prezident je u vily v Sezimově Ústí pochován. Beneš bývá kritizován hlavně kvůli dvěma historickým událostem, s nimiž je spojovaný. Jde o situaci kolem mnichovské dohody z roku 1938 a pak o komunistický únorový puč z roku 1948. Někteří oponenti a historikové mu vyčítali, že byl po mnichovském diktátu, kdy Československo pod tlakem postoupilo Německu část území, příliš pasivní. Beneš nechtěl vstoupit do konfliktu s Hitlerovou říší, jelikož velmoci jako Velká Británie a Francie v danou chvíli nevyjádřily Československu podporu. "Ať je ta kritika oprávněná, nebo neoprávněná, tak mu nemůže nikdo vzít to, co skutečně Edvard Beneš pro tuto zemi a pro každého z nás vykonal," uvedl Duka.
Kardinál připomněl další Benešovu přednost. Tou podle něj byl fakt, že druhý československý prezident dokázal vždy národ sjednotit. "A to bez ohledu na politické rozdíly," uvedl Duka.
Benešova vila patří Úřadu vlády ČR. Nachází se v rozlehlém areálu u řeky Lužnice. Vila je po většinu roku uzavřena, ale o některých státních svátcích a v předem určených dnech je přístupna veřejnosti. Bývalý premiér Jiří Rusnok usiloval o to, aby termínů, v nichž by se lidé do vily mohli podívat, bylo v budoucnu více.
