Pod cenou
Duševně chorá prodala byt, soud se jí zastal na úkor vlastníka
28.05.2015 10:41
Nejvyšší soud se zastal nemocné ženy, která nevýhodně prodala byt ve městě a skončila ve zchátrálém hospodářském stavení na venkově. Kupec byt brzy se ziskem prodal dalšímu zájemci. Justice původně ženinu žalobu zamítla, a upřednostnila tak současného majitele, který nemovitost koupil v dobré víře.
Nejvyšší soud verdikt zcela změnil a sám rozhodl o tom, že byt náleží původní majitelce, která není způsobilá k právním úkonům a byt prodala pod vlivem choroby.
Složitá kauza ale ještě nekončí. Spor se přenesl k Ústavnímu soudu, kam se obrátil se stížností současný majitel. K podobným případům existuje bohatá a někdy protichůdná judikatura jak Nejvyššího, tak Ústavního soudu. Jde vždy o to, zda chránit původního majitele, anebo takzvaného dobrověrného nabyvatele, přičemž podle ústavních soudců je nutné zohledňovat okolnosti případu.
Právě kvůli specifickým okolnostem se Nejvyšší soud v aktuální kauze zastal původní majitelky. Justice chybovala, když neposkytla jejím právům ochranu. "Nejvyššímu soudu nezbylo, než v této výjimečné situaci takovou soudní ochranu v podobě deklarace existujícího věcněprávního vztahu žalobkyně k předmětné bytové jednotce žalobkyni bezodkladně poskytnout," stojí v rozsudku.
Důchodkyně byt prodala v roce 2005 za 418 tisíc korun. V době podpisu trpěla duševní chorobou, kvůli které nebyla schopná chápat smysl uzavření kupní smlouvy. Později proto soudy rozhodly o ztrátě svéprávnosti. Když přišla o byt ve městě, bydlela v ruině bez pitné vody, s rozpadlým suchým záchodem a starými kamny. Nový majitel byt po necelém roce dále prodal za 1,17 milionu korun. Konečný vlastník pak musel investovat další statisíce do oprav.
Ústavní soud se podobnou kauzou zabýval loni. Tehdy naopak vyhověl stížnosti ženy, která koupila nemovitost, avšak podle pravomocného verdiktu o ni měla přijít. Prodávající byl sice v okamžiku transakce zapsaný v katastru nemovitostí jako majitel, kvůli složitým okolnostem ale nebyl právoplatným vlastníkem. Podle ústavních soudců bylo i v době platnosti starého občanského zákoníku možné nabýt vlastnické právo od nevlastníka, a to na základě dobré víry v zápis v katastru. Nový občanský zákoník již poskytuje dobré víře nabyvatele silnější ochranu.
Zároveň ale ústavní soudci zdůraznili, že justice musí v konkrétních případech hledat spravedlivé řešení v kolizi dvou práv. "Teprve po zvážení všech relevantních skutečností bude v konkrétním případě možno rozhodnout, ve prospěch kterého z konkurujících práv svědčí obecná idea spravedlnosti a kterému je tudíž na místě dát v kolizi přednost," napsali v loňském nálezu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.