Nárůst neúspěšnosti u maturitního testu z češtiny měl letos víc důvodů. Řekla to mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) Veronika Valíková. Kromě toho, že k maturitě mohli jít letos všichni studenti posledních ročníků, může podle ní vyšší počet propadlíků souviset i s dlouhými texty a nižší aktivitou studentů v důsledku výuky na dálku. Test byl podle ní jinak z odborného hlediska v pořádku. Neúspěšnost ve výši 14,1 procenta ji překvapila, podle ní je to hodně.
U maturitního testu z češtiny letos neuspělo o 3,9 procentního bodu víc než loni. Podle Cermatu, který testy vytváří a opravuje, to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni. Neúspěšnost z češtiny ale rostla každoročně i v minulých letech. Mezi roky 2013 a 2019 stoupla z 1,8 procenta na 10,3 procenta.
V posledních zhruba čtyřech letech podle Valíkové souvisí nárůst propadlíků zejména s prodlužováním čím dál náročnějších textů, které musejí studenti při zkoušce pročíst. "Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout," řekla k letošní zkoušce. Podle ní v testu jinak nebyly chytáky, nebylo tam příliš otázek týkajících se teorie ani pojmů a termíny byly zčásti vysvětlené. Neočekávala proto, že maturantů propadne tolik.
Na letošní neúspěšnosti se ale podle ní vedle délky textu a náročnosti formulací podílely i další faktory. "Někteří studenti se po přechodu na výuku na dálku kvůli opatřením proti koronaviru doma zpomalili, protože mohli vstávat později, nemuseli nikam chodit a tolik pracovat," řekla. Souhlasila také s Cermatem, že svou roli sehrál i fakt, že test psali rovněž studenti, kteří by za normálních okolností na konci druhého pololetí propadli a k maturitám by vůbec nebyli připuštěni.
Valíková dodala, že mezi češtináři jsou na státní maturity různé názory. SUČJL podle ní uvítala, že Senát ve středu schválil od příštího roku přesunutí písemné a ústní části státní maturity na úroveň škol. Podle ní to povede ke zlepšení výuky češtiny. Doufá, že školy budou moct do budoucna dělat zkoušky s ohledem na profil absolventů. Naopak podle stanoviska Asociace češtinářů, kterou vede Josef Soukal, tento krok vzdělávání v ČR neprospěje.
