Dvoranu Nostického paláce přikryje nafukovací střecha

Sídlo ministerstva kultury, Nostický palác v centru Prahy, se má stát "místem pro všechny". Šéf resortu Václav Jehlička chce lidi pustit do přízemí paláce a pod okny své kanceláře pořádat výstavy a koncerty. Jeho záměr vyjde státní kasu na zhruba deset milionů korun. Hlavním prvkem úprav bude překrytí druhého nádvoří paláce nafukovací střechou, a právě to se nelíbí památkářům.

Ministerstvo kultury už pro svůj záměr získalo stavební povolení a přestavba začne za několik dní. Autorem projektu je architekt Josef Pleskot. "Jsem vyznavač demokratických principů, chci, aby sem každý mohl vstoupit," řekl při prezentaci svého záměru. Heslem nového ministerstva tak má být pozvání: Pojďte dál.

"Když jsem přišel na ministerstvo, se zděšením jsem si uvědomil, že u vchodu je mříž a najatá agentura, která o úřadu nic neví. Jako kdyby tady bylo sídlo tajné služby," dokreslil šéf ministerstva svůj záměr.

Návštěvníci si tak od 28. října budou moci sami prohlédnout část historických prostor památky zapsané do seznamu UNESCO. K dispozici jim bude i kavárna, kam nyní chodí jen zaměstnanci úřadu. Ve zvláštním režimu pak budou přístupné i reprezentační prostory paláce: obrazárna, palácová knihovna a další sály.

Nafukovací střecha vadí památkářům

Přestavba Nosticova paláce má stát necelých deset milionů, na další peníze vyjde unikátní nafukovací střecha, jež překryje část dvorany. Podle architekta Pleskota bude lehce přichycena na třech bodech, aby co nejméně poničila fasádu. Ovšem právě s tímto prvkem přestavby mají největší problém památkáři.  

"Zastřešení jednoho ze dvou vzájemně propojených nádvoří znamená výrazné oslabení a znejasnění celé barokní kompozice," říká za Klub Za starou Prahu jeho předsedkyně Kateřina Bečková. Nostický palác je jednou z nejlépe dochovaných barokních památek v hlavním městě a podle památkářů není možné jej využít jako moderní úřad. "Kompozice budovy je v principu odlišná od představy ministerstva jako otevřené, účelné a neokázale skromné instituce," míní Bečková. Úřad by podle ní měl sídlit jinde a Nostický palác by mohl být - jako jeden z mála - veřejně přístupný.

Foto: vizualizace architekta Josefa Pleskota

Nostický palác

Jan Hartwig z Nostic nechal palác vybudovat ve druhé polovině 17. století. Raně barokní stavba ustála několik úprav a žádná z nich výrazněji nezasáhla do její slohové podstaty. Unikátní je především Nostická knihovna se souborem knih z 12. až 19. stol., o níž se staral i Josef Dobrovský, který u Nosticů pracoval jako vychovatel. Rodině Nosticů patřil palác až do roku 1945, ale už za první republiky v něm sídlila holandská ambasáda a později se o prostory dělila s úředníky ministerstva kultury a dalšími nájemníky. V roce 1998 prošel palác rekonstrukcí pod vedením architekta Pavla Kupky.