Žluté louky lahodí oku, inspirují malíře a básníky. Jenže ochránci přírody v celé Evropě začínají před pampeliškami varovat. Jejich současné rozšíření je podle nich známkou hrozící ekologické katastrofy.
Bavorské ministerstvo životního prostředí zveřejnilo před čtrnácti dny výsledky dva roky trvajícího průzkumu biodiverzity v kulturní krajině. Závěr je alarmující. V porovnání se stejným výzkumem prováděným před 25 lety se z kdysi bohatých luk plných různých druhů květin a rostlin stala prakticky monokulturní krajina posetá jen travou a pampeliškami.
"Pampeliška je takovým druhem luční květiny, která má ojedinělou schopnost vyrovnat se s následky průmyslového zemědělství," uvedl bavorský botanik Bernd Raab. Pampelišce se dobře daří i na loukách, které zemědělci kvůli vyšším výnosům přehnojují.
"Pampeliška je extrémně dobrý spotřebitel dusíku. Když má dostatek živin, vytlačuje z louky prakticky všechny ostatní květiny kromě sedmikrásek a několika dalších druhů květin. Jednoduše je obroste," uvedl Jörg Ewald, profesor botaniky na univerzitě ve Weihenstephanu-Triesdorfu.
Přežije hnojení i sekání
"Nejde přitom o to, že by pampeliška představovala nějaký invazivní druh. Její současné rozšíření je pouze ukazatelem toho, jak lidé zacházejí s přírodou v kulturní krajině," říká Milan Štech z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
První problém podle něho představuje právě přehnojování luk. Robustní, široce zakořeněná pampeliška navíc dokáže čelit i sekání obrovských zatravněných ploch. "Dříve zemědělci neměli technické možnosti, aby třeba během jednoho dne posekali desítky hektarů luk," připomíná Štech.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
