Evropská unie zakázala žárovky, nařizuje tvar banánů a okurek a nyní dokonce bude nutit banky, aby zákazníci dostávali výpisy z účtů měsíčně, i když je nechtějí. Unijní směrnice jsou často používány jako strašák a ukázka "zvrhlosti" Bruselu, který chce vše kontrolovat. Pokud člověk ale trochu zapátrá, zjistí, že vše je trochu jinak.
Centralizace a harmonizace na evropském kontinentu dosahuje od počátku 90. let značných rozměrů. Někdy je kroucení hlavou na místě - jako třeba v případě zákazu klasických stowattových žárovek. Byť ani o tom nakonec nerozhodl žádný bezejmenný evropský úředník, jak by se mohlo zdát z různých debat, ale řada politiků včetně těch českých.
Nyní je Brusel viněn z toho, že od 1. listopadu budou mít finanční ústavy za povinnost informovat své klienty o pohybech na jejich účtech měsíčně, a to poštou. A že ti, kteří dostávali výpisy jednou za čtvrt či za půl ruku, budou mít smůlu a budou si muset připlatit.
"Do bankovního výpisu přitom vidíme přes internetové bankovnictví denně a papírový výpis by nám bohatě stačil jednou na konci roku. Zaslání výpisu stojí přes deset korun, takže náklady na tuto regulaci mohou dosáhnout stamilionů korun. Z našich kapes," napsal předseda Strany svobodných občanů a euroskeptik Petr Mach na iHNed.cz. "Za tyto nové poplatky a papírování však nyní nemůžeme nadávat bankám, ale Evropské unii."
Podobně pod zprávami o tom, že banky rozesílají dopisy a informují klienty o změně zákona 284/2009 o platebním styku a o změně frekvence výpisů, diskutující horlivě protestují proti nesmyslné byrokracii a nepatřičným zásahům z Bruselu. Když se člověk podívá do směrnice EU č. 64/2007, zjistí, že věc není tak horká, a naopak má z hlediska klientů řadu pozitiv.
Záleží na bankách
Tato směrnice byla Bruselem schválena před dvěma roky a český parlament ji schvaloval ve zrychleném řízení až letos, aby nebyla Praha potrestána za to, že ji nezavedla do právního řádu. Pokud by si na to někdo vzpomněl dřív, možná se zákon dal ještě trochu upravit, protože směrnice není v určitých ohledech tak direktivní, jak se říká. Nejdůležitější ale je, že ve směrnici není nic o tom, že měsíční výpisy musejí být na papíře, že musejí být posílány poštou a navíc se doporučuje, aby byly zdarma. Záleží tedy na bankách.
Ta největší z hlediska počtu klientů - Česká spořitelna - to vyřešila vcelku elegantně. "Pro klienty, kteří mají nastavené zasílání výpisů jednou za čtvrtletí nebo jednou za půl roku, se v zasílání výpisů nic nemění," říká Pavla Langová ze spořitelny. "Pokud chtějí, tak mohou každý měsíc zajít na pobočku a tam jim zdarma vytiskneme seznam transakcí na jejich účtu. Bez ohledu na to, jakou frekvenci zasílání výpisu mají. Proč klientům nutit měsíční výpis, když jej nechtějí."
Ivo Měšťánek z ČSOB zase podotýká, že lidí, kteří mají nastaveno zasílání výpisů poštou čtvrtletně, je poměrně málo. Nový zákon se jich nicméně dotkne. "Doposud mohli dostávat výpis každé tři měsíce. Když si zvolili tuto možnost, měli deset korun slevu. Tedy stejně jako lidé, kteří místo výpisu poštou používají výpis elektronický. Ale teď o tuto možnost přijdou," říká Měšťánek. Dodává, že banka předpokládá, že zavedení nového zákona povede k nárůstu počtu lidí využívajících elektronický výpis, což je pro banku mnohem výhodnější.
"Zasílání výpisů poštou je a bude standardně zpoplatněno. Klienti ale budou mít možnost sjednat si jednoduše namísto zasílání zpoplatněných výpisů poštou zasílání bezplatných elektronických výpisů," tvrdí Monika Klucová z Komerční banky a dodává, že předpokládá nárůst zájmu o "některý z kanálů přímého bankovnictví, což využívá stále více klientů Komerční banky".
Dá se tedy odhadnout, že zavedení nového zákona nepovede k razantnímu nárůstu nákladů na poštovné, a tedy ke zvýšení poplatků klientům, jak varovali někteří lidé. Třeba i proto, že výpis pohybů na účtu nemusejí klienti dostávat pouze na papíře, ale na jakémkoli médiu, včetně internetu. Podmínkou je, aby byly zpětně dohledatelné. Směrnice navíc hovoří na dvou místech o tom, že služby, které nařizuje, by měly být zdarma, nicméně že si finanční ústavy mohou účtovat oprávněné náklady. Dohodu o jednotlivých aspektech pak nechává na národních vládách.
Blokace karty zdarma
Debaty o měsíčních výpisech pohybu na účtu zastínily další opatření, která začnou platit od 1. listopadu. A ne všechno musí být pro klienta konkrétního ústavu výhodné. "Zákon srovnává podmínky v celé Evropské unii. A někde to je posun k tomu, že klient má podmínky lepší než dřív a v některém případě nikoli," říká Měšťánek.
Například, pokud některému klientovi ČSOB někdo zneužil platební kartu a banka vyšetřováním uznala, že jde o podvod, dostal zpátky celou částku. Naopak Česká spořitelna už má zavedenou spoluúčast klienta ve výši 4500 korun. Pokud se tedy stal její klient obětí podvodu, bylo mu bankou uhrazeno vše nad tuto částku. Nicméně nový zákon stanoví spoluúčast ve výši 150 eur. ČSOB tedy spoluúčast může zavést - banka ale tvrdí, že bude postupovat individuálně, protože nejde o povinnost - a spořitelna naopak stávající částku bude muset snížit.
Mezi další změny patří to, že doposud některé banky zpoplatňovaly blokaci karty. Od začátku listopadu musí být tato služba zdarma. Asi největší změnou, kterou by měli pocítit i klienti, je zrychlení platebního styku. Finanční ústavy si mezi sebou budou muset převést peníze do druhého dne.
Foto: Lucie Pařízková, archiv
