Výsledky voleb
Europarlament ovládnou evropští lidovci
26.05.2014 01:14
Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 185 mandátů. Oznámil to Evropský parlament.
Velké šance stát se novým předsedou Evropské komise tak má bývalý lucemburský premiér a kandidát EPP Jean-Claude Juncker. Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 71 mandáty. Za nimi se umístili evropští Zelení s 55 křesly. Levicová frakce GUE/NGL získala 45 mandátů. O pět méně jich má Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR). Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) bude mít 36 mandátů a mezi nezařazenými je 40 poslanců.
Celkem 67 europoslaneckých křesel patří politikům, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Právě sem nejspíš budou patřit některé z nacionalistických či protievropských uskupení, která v některých zemích unie zaznamenala volební úspěch.
Francie
Nacionalistická Národní fronta (NF) Marine Le Penové vyhrála eurovolby ve Francii. Po sečtení čtyř pětin hlasů získala historický úspěch se ziskem 26 procent. Vládní socialisté jsou až třetí s necelými 14 procenty, když se před ně dostal i konzervativní Svaz pro lidové hnutí (UMP), který těsně překonal dvacetiprocentní hranici. Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se chce sejít se členy kabinetu. Volební účast dosahovala podle odhadů zhruba 43 procent.
Německo
V Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové která získala 35,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu je bude zastupovat 34 poslanců. Sociální demokracie (SPD), jejímž volebním lídrem byl kandidát evropských socialistů na předsedu Evropské komise Martin Schulz, získala 27,3 procenta a vyšle do Štrasburku a Bruselu 27 zástupců, o čtyři více než dosud. Na třetím místě skončili Zelení se ziskem 10,7 procenta a s 11 europoslanci. Postkomunistická Levice získala 7,4 procenta hlasů a v Evropském parlamentu bude mít sedm zástupců. Stejný počet europoslanců si připsala také euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD), pro kterou zisk sedmi procent hlasů zhruba rok po založení strany znamená výrazný úspěch. V sestupném trendu pokračuje liberální Svobodná demokratická strana (FDP), kterou volilo 3,4 procenta Němců a která bude mít v Evropském parlamentu tři zástupce.
Británie
První výsledky eurovoleb v Británii ukazují na velké zisky protievropské Strany nezávislosti Spojeného království. Tato strana získala šest křesel, vládní konzervativci pět a opoziční labouristé čtyři. Británie má v Evropském parlamentu 73 poslanců.
Švédsko
Nejpopulárnější Švédská sociálnědemokratická dělnická strana získala důvěru 24,5 procenta voličů, což z dvacítky poslaneckých mandátů pro Švédsko bude znamenat šest křesel. Druzí s 15,2 procentem hlasů skončili Zelení, kteří budou mít tři europoslance. Stejný počet křesel připadne i vládní Umírněné koaliční straně, která získala 13,5 procenta hlasů. Na čtvrtém místě skončila Lidová strana, která bude mít dva europoslance. Dva zástupce v europarlamentu bude mít i krajně pravicová formace Švédští demokraté, kteří získali 9,8 procenta hlasů. V roce 2009 měli přitom jen 3,3 procenta. Ve Švédsku volilo 48,9 procenta lidí, což je oproti roku 2009 o 5,1 procentního bodu více.
Finsko
Ve Finsku eurovolby vyhrála Národní koaliční strana (KOK), která získala podporu 22,6 procenta voličů. Tři poslanecké mandáty získalo s 19,7 procentem hlasů také centristické uskupení Finský střed. Velký úspěch ale volby znamenaly pro pravicové radikály z formace Praví Finové. Voliči jim dle propočtů odevzdali 12,9 procenta hlasů. Sociálně demokratická strana Finska získala ze 13 poslaneckých mandátů určených pro Finsko dva. Po jednom poslanci budou mít i Levicovy svaz Finska, Svaz zelených a Švédská lidová strana, která zastupuje zájmy tamní početné švédské menšiny. Ve Finsku se k volbám dostavilo 40,9 procenta voličů, což je o 0,6 procentního bodu více než před pěti lety.
Španělsko
Vládnoucí lidovci získali 16 mandátů a oproti minulým volbám přišli o osm křesel, socialisté se 14 ztratili devět europoslaneckých postů. Třetí místo za dvěma tradičními stranami obsadila před třemi lety vzniklá levicová koalice řady malých stran La Izquierda Plural, která získala šest mandátů v Evropském parlamentu. Nebývalý úspěch nových malých stran podtrhuje zisk pěti křesel, které si rozdělí členové hnutí Podemos, které zakládali aktivisté spříznění s protestním hnutím Occupy. K urnám přišlo ve Španělsku 45,85 procent voličů.
Maďarsko
Volby do Evropského parlamentu v Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) se ziskem 51,49 procenta hlasů. Koalice pod vedením premiéra Viktora Orbána tak podle agentury MTI získala 12 z celkového počtu 21 europoslanců Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP. Kromě kolaice Fidesz-KDNP a Jobbiku budou mít v EP zastoupení také další čtyři strany. Maďarská socialistická strana (MSZP) dostala bezmála 11 procent hlasů, což znamená zisk dvou křesel europoslanců. Rovněž dva poslance v EP bude mít Demokratická koalice. Po jednom europoslanci budou mít Együtt-PM a zelení (LPM). Zmiňované výsledky vyplývají ze sečtení téměř všech odevzdaných hlasů. Konečné výsledky hlasování by se od zveřejněných údajů výrazně lišit už neměly.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.