Evropské volby
Politologové: Lidé vnímají eurovolby jako volby druhého řádu

Na zřejmě rekordně nízké účasti při volbách do Evropského parlamentu se podle politologů podepsalo to, že je Češi vnímají jako něco, co je jim vzdálené a co má pro dění v Česku jen malý význam. Svůj díl odpovědnosti mohou nést i média a část politiků, kteří veřejnost přesvědčují o nepotřebnosti Evropské unie.

Podle předběžných odhadů přišla k urnám méně než pětina voličů. Politolog Tomáš Lebeda upozornil na to, že účast ve volbách do Evropského parlamentu systematicky klesá už od vůbec prvních voleb europoslanců. "Je to dlouhodobý trend," uvedl a poukázal na to, že účast je tradičně slabá například i v Británii nebo Nizozemsku.

Konkrétně v České republice je podle něj nízká volební účast výslednicí mnoha jevů. Jednak jde o jakési "volby druhého řádu", lidem tato politika připadá vzdálenější než v národních volbách. Jednak část politické elity občany dlouhodobě přesvědčuje o tom, že projekt Evropského parlamentu je špatný. "V části společnosti to potom rezonuje," poznamenal. Zmínil také nízké historické povědomí v Česku.

"Pokud se potvrdí předpoklady výsledků, přikláněl bych se k označení voleb třetího řádu," poznamenal na svém facebookovém účtu politolog Kamil Švec.

Bohumil Doležal se netajil tím, že podobně nízkou volební účast očekával. "Vzhledem k dění v České republice mají eurovolby velmi malý význam. Účast tak odpovídá jejich reálnému dopadu do každodenního politického života v Česku," zdůvodnil svůj předpoklad. Výsledky eurovoleb by podle něj nicméně mohly naznačit, jak se vyvinou podzimní komunální volby. "Myslím, že to bude o něco relevantnější obrázek než průzkumy veřejného mínění. Necelých dvacet procent voličů je přece jen o něco víc než tisícovka respondentů v průzkumech," dodal s nadsázkou.

Politoložka Vladimíra Dvořáková označila velmi nízkou volební účast za "obrovské zklamání". Domnívá se, že svůj díl viny na tom mají také média a politici. Sdělovací prostředky podle ní informují o Evropské unii hlavně ve zprávách typu, že EU "nám ošklivě zakazuje používat výraz pomazánkové máslo". Pro média je podle ní obtížné referovat o složitém vyvažování zájmů a dohadování mezi mnoha aktéry unie.

"Není to zajímavý, jednoduchý zápas, který se dá sledovat," řekla. V Česku navíc podle ní kvůli některým politikům převládla konfrontační politická kultura v podobě "já jim to natřu, já jim to ukážu", zatímco EU je založena na hledání kompromisu. I průzkumy podle Dvořákové ukazují, že smýšlení české veřejnosti o unii je čím dál negativnější. Bez členství v unii by přitom byla Česká republika v dnešním globalizovaném světě mnohem zranitelnější, doplnila politoložka.

Podle průzkumu, který si nechala od agentury Focus zpracovat Česká televize, se skoro polovina lidí domnívá, že evropské volby jsou zbytečné a nic nezmění. Za příležitost "něco málo v EU a ČR změnit" je považuje 43 procent dotázaných a jen devět procent je vnímá jako zásadní příležitost něco změnit. Sociolog Jaromír Volek v České televizi v souvislosti s odhady hovořícími o rekordně nízké účasti řekl, že to bude možná ta nejpodstatnější zpráva z těchto eurovoleb: že se identifikace českých voličů s fenoménem Evropské unie zeslabuje.

Průzkum, jehož výsledky dnes ČT zveřejnila, se konal mezi 19. a 23. květnem a zúčastnilo se ho přes 1200 lidí. Vyplynulo z něj mimo jiné i to, že 49 procent dotázaných míní, že členství Česka v EU se do jejich životů vůbec nepromítlo, 24 procent lidí si myslí, že začlenění země do EU pro ně mělo spíš pozitivní dopady, a podle 15 procent přineslo naopak spíš změny negativní.