Česká republika se bude podle nové studie Evropské komise v roce 2050 potýkat s vážným nedostatkem vody. Čeští vodohospodáři se tomu chtějí bránit stavbou velkých vodních děl. Experti a ekologové však upozorňují, že výstavba přehrad nedostatek neřeší. Voda totiž chybí zejména v půdě a v krajině.
Kvůli velkým finančním ztrátám chce Evropská unie přijmout úsporná opatření, aby dokázala lépe čelit obdobím sucha. "Pokud se má zajistit dost vody pro občany a průmysl, je do budoucna její využívání klíčové," komentuje výsledky nové studie evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Podle nové prognózy, která již počítá s vlivem globálního oteplení, se Evropa bude v řadě nových lokalit potýkat s vážným nedostatkem vody. Patří mezi ně také Česko. Za úbytek vody může jednak nízké množství srážek a jednak také příliš vysoká poptávka po vodě.
To hraje do karet vodohospodářským plánům už z poloviny minulého století. V krajích přišly opět na přetřes návrhy staveb velkolepých vodních
"Nedostatek skutečně může přijít a je potřeba se na to připravit," varuje Pavel Punčochář, ředitel odboru vodního hospodářství ministerstva zemědělství. Podle něj je jedinou skutečně účinnou obranou stavba přehrad. Kvůli oteplení se mají do poloviny tohoto století ztenčit vodní toky v krajině až o čtyřicet procent. "Na některých místech, kde brání stavbě nějaký chráněný krajinný útvar, už vůbec za padesát let nemusí nic takového být," vysvětlil Punčochář.
Nad budováním velkých vodních
V Česku je postižena suchem zhruba třetina zemědělské plochy. Jenže právě způsob, jakým zemědělci na půdě hospodaří, k zadržování vody v krajině příliš nepřispívá. "Pokud se předpoklady postupného oteplování potvrdí, do poloviny tohoto století se plocha s nedostatkem vláhy rozšíří o dvacet až třicet procent," upozorňuje Jaroslav Rožnovský, vedoucí pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Ten vidí řešení ve spojení obou variant. Důvod je prý jednoduchý: podle předpovědí klimatologů se totiž sucha v Česku postupně dotknou nejen vláhy v krajině, ale kvůli znečištění a většímu výparu při vyšších teplotách také pitné vody. "Řešení by mělo být komplexní. Je zapotřebí jednak odpovědnější přístup celé společnosti ke krajině. Zároveň ale nejsem proti budování retenčních nádrží v některých oblastech, zvláště tam, kde je nedostatek vody. Tomu ale musí předcházet celková studie, kde a jak vodou šetřit," vysvětlil.
Úsporná opatření v krajině však podle Punčocháře stačit nebudou. Protože podle dlouhodobých předpovědí půjde i o pitnou vodu, zejména kvůli zvyšující se teplotě a znečištění vody. "Úspornější hospodaření je žádoucí, ale dostatek zdrojů nezajistí," řekl.
Jak se zdá, vodohospodáři nesledovali apel ze strany Evropské unie do konce. Ekologičtí experti z Evropské kanceláře pro životní prostředí společně se Světovým fondem na ochranu přírody totiž okamžitě dodali ke studii doušku, že výstavba nádrží přichází na pořad dne až jako poslední. Podle nich by něměla přijít stavba vodních děl na řadu do té doby, dokud se neukáže, že byla využita všechna dostupná opatření. Z pohledu celé ekonomiky je pak podle Evropské komise zapotřebí správně rozložit spotřebu vody mezi jednotlivé sektory ekonomiky.
| Sucho v Evropě |
| Podle studie EU došlo v posledních třech desetiletích k výraznému rozšíření území v Evropě a zvýšení počtu obyvatel postižených obdobím sucha (z 6 procent na 13 procent), což evropské hospodářství stálo nejméně 100 miliard eur. Dosud největší sucho v roce 2003 postihlo 100 milionů lidí a přislo na 8,7 miliardy eur. Nová studie také hovoří o tom, že se zbytečně v průmyslu a v domácnostech vyplýtvá zhruba 40 procent vody. |
Ilustrační foto: Karel Šanda
