Kybernetická bezpečnost
Evropa se musí v digitalizaci dostat do pozice globálního hráče, uvedla Jourová

Evropská komise (EK) chce urychlit digitalizaci společnosti a současně s tím posilovat kybernetickou bezpečnost. Chce toho dosáhnout masivními investicemi do digitalizace, lepší adaptací lidí na technologické změny, přilákáním IT odborníků do EU, prohloubením spolupráce se soukromým sektorem, to vše za nastavení rozumných pravidel. Při pondělním zahájení 23. ročníku dvoudenní konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Stejně jako ona vyzval k důrazu na kybernetickou bezpečnost také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Podle Jourové covid urychlil používání digitálních technologií a EU by toho měla využít. "Chceme, aby ta změna, která se dostala do velkých otáček, byla řízena. Digitalizace je celosvětový trend, Evropa se musí velmi snažit, aby vyrovnala schodek, který máme mezi Amerikou a Čínou. Potřebujeme se dostat do pozice konkurenceschopného globálního hráče a k tomu vede cesta přes členské státy, abychom šli všichni stejným směrem," řekla Jourová.

Evropská komise připravila plán do roku 2030 nazvaný Digitální dekáda, který má několik priorit, a to digitalizaci veřejných služeb včetně elektronického zdravotnictví, investice do infrastruktury, zrychlení přechodu na digitální ekonomiku a výrazné zvýšení digitální gramotnosti obyvatel EU. Plán počítá také s posílením kybernetické bezpečnosti nebo s podporou umělé inteligence.

"Když to hodně zjednoduším, tak se budeme snažit podpořit tři hlavní věci, dát do urychlení digitalizace velké peníze, což se už děje. Dále vyškolit lidi, udržet mozky a přitáhnout mozky do Evropy. Třetí věc je přijít s rozumnou regulací tak, abychom odladili rizika, která na lidi z technologického rozvoje číhají, zejména v oblasti umělé inteligence," řekla v pondělí Jourová.

Za přetrvávající problém v digitalizaci veřejné správy považuje například to, že se vždy nepodařilo investovat do správných projektů. "Nejenom v Česku bylo hodně slepých uliček, investovalo se do programů, které se nepropojovaly, zejména v oblasti e-governmentu. Chceme nyní, aby to mělo ucelenější strategii," řekla Jourová.

Do digitální strategie EU zapadá také nedávno oznámený plán investic do výroby mikročipů, jejich nedostatek představuje jedno z největších rizik, které může zpomalit oživení ekonomiky EU po pandemii. "Evropa je v tomto ohledu plně závislá na Asii a to se má změnit. Digitalizace společnosti vyžaduje investice do zabezpečování zejména kritické infrastruktury. Chceme být méně závislí na zbytku světa a mít doma všechny potřebné vstupy i pro zabezpečovací technologie," dodala.

Dvoudenní konference ISSS se účastní více než 2000 odborníků. Přednášková část konference je zaměřena na nové trendy, plány, příklady úspěšných projektů státních orgánů a samospráv a další plánované kroky v digitalizaci veřejné správy. Jedním z hlavních témat letošního ročníku konference je eHealth, kybernetická bezpečnost nebo identita v digitálním prostoru. V plánu je kromě přednášek a diskusí také výstavní část, ve které se představí stovka dodavatelů technologií a různých internetových služeb.