Evropská komise tlačí na ČR. Kvůli zákonu o státní službě

Evropská komise tlačí na to, aby prováděcí předpisy k zákonu o státní službě Česko přijalo do konce letošního roku, k čemuž se Praha zavázala i v dohodě o partnerství s EU. Na dotaz odpověděla evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová. Podle informací Brusel přitom očekává, že Česko své závazky splní rychleji a všechny doprovodné předpisy přijme do poloviny roku.

Účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů EK podmiňuje schválení jednotlivých operačních programů upřesňujících podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020. Jourové nástupkyně v křesle ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tento týden v Senátu prohlásila, že dostala od komise upozornění, že pokud nebudou existovat prováděcí předpisy ke služebnímu zákonu, nebude komise Česku schvalovat operační programy na roky 2014 až 2020.

"Už za mé éry jsem té trpělivosti v této věci moc nezažívala, protože se opravdu na služební zákon čekalo nehorázně dlouho," připustila Jourová rostoucí netrpělivost Bruselu v této záležitosti.

"Z toho, co vím, tak se hodně tlačí na to, aby Česká republika měla ty prováděcí předpisy do konce tohoto roku. A vím také, že Česká republika se k tomu zavázala. Vidím to dobře," poznamenala Jourová. Zdůraznila přitom, že tato agenda pod ní nespadá.

Podle informací dali bruselští úředníci při nedávném jednání o českém služebním zákonu se zástupci českých ministerstev najevo, že očekávají, že všechny související předpisy Česko přijme nejpozději do letošního 1. července.

Služební zákon začal platit loni v listopadu a účinný je od 1. ledna letošního roku. U Ústavního soudu ho ale mezitím napadl prezident Miloš Zeman, podle něhož schvalovací proces zákona odporuje ústavním principům a výhrady má i k některým jeho pasážím. Opakovaně kritizoval například vznik funkcí takzvaných politických náměstků.

EK nyní žádá po Praze v souvislosti se zákonem odpovědi na pět okruhů otázek. Brusel chce podle informací od české strany mimo jiné znát časový rozvrh přijímání a platnosti vyhlášek, které budou konkretizovat pravidla zákona. Zajímá ji také podoba budoucího odměňování úředníků, na jehož pravidlech se česká ministerstva ale zatím neshodla. Komisi zajímají i důsledky prezidentovy ústavní stížnosti.

Zrychlené přijímání prováděcích vyhlášek neformálně slíbil český premiér Bohuslav Sobotka v prosinci na summitu EU předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi.