Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se příští týden vrátí k případu bývalého vysokého úředníka českého ministerstva obrany Václava Regnera, který si na Českou republiku stěžuje v souvislosti s odebráním své bezpečnostní prověrky. Namítá, že mu české soudy upřely právo na spravedlivý proces, když mu neumožnily seznámit se s utajenou informací, na jejímž základě o prověrku přišel.
Stížnost bývalého šéfa majetkové sekce ministerstva zamítl štrasburský soud jednomyslně už v roce 2015, poté však vyhověl Regnerově žádosti, aby se případu věnoval ještě takzvaný Velký senát. Sedmnáctičlenný panel vynese rozsudek v úterý, přičemž toto rozhodnutí bude konečné.
"Uvidíme, jak dopadneme - můžeme uspět, i neuspět. V každém případě sama skutečnost, že věc projednával Velký senát, znamená, že se jedná o zásadní právní otázku," napsal Regnerův advokát Lukáš Trojan.
Senát bude řešit, zda se člověk, kterému byla odebrána nebo neudělena bezpečnostní prověrka, může v rámci soudního přezkumu seznámit s důvody a důkazy, proč osvědčení nedostal. "Nyní často existuje utajená část spisu, do které účastník nemůže nahlédnout, a logicky se pak těžko může bránit," podotkl právník.
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) vydal Regnerovi v roce 2005 prověrku na stupeň "tajné". Muž ji potřeboval k tomu, aby mohl na ministerstvu vykonávat svou funkci. O rok později o osvědčení přišel, když NBÚ obdržel utajovanou zprávu zpravodajské služby, podle níž úředník představoval bezpečnostní riziko. Zpravodajci zpochybnili Regnerovu věrohodnost i jeho schopnost nenechat se ovlivnit a zachovávat mlčenlivost.
Regner se proti odebrání prověrky bránil všemi dostupnými způsoby: podal rozklad k řediteli NBÚ, následně správní žalobu, kasační stížnost i stížnost k Ústavnímu soudu. Nikde ale neuspěl. Před soudy vyjádřil domněnku, že zprávu vypracovalo Vojenské zpravodajství, které ho chtělo poškodit za to, že s ním odmítl spolupracovat.
Především se ale Regner domáhal toho, aby mohl nahlédnout do utajené části spisu. Poukazoval na to, že když nezná obsah zprávy, nemůže vyvrátit její tvrzení. Nejvyšší správní soud ale konstatoval, že poskytnutí těchto informací by mohlo rozkrýt metody práce zpravodajských služeb a vyzradit jejich zdroje. Ústavní soud se pak držel svého dřívějšího názoru, že v utajovaných věcech, kde je velmi zřetelný bezpečnostní zájem státu, není vždy možné uplatnit všechny běžné záruky spravedlivého procesu.
Česká republika ve Štrasburku argumentuje mimo jiné tím, že Regner byl později odsouzen za ovlivňování zakázek na ministerstvu obrany z let 2005 až 2007 a že nelze přehlížet časovou ani věcnou souvislost mezi jeho trestním stíháním a odebráním prověrky. Poukazuje také na to, že o odvolání z funkce požádal po odebrání prověrky sám, a to ze zdravotních důvodů.
Advokát Trojan v Česku hájí ohledně neudělení prověrky také zájmy hradního kancléře Vratislava Mynáře, který na NBÚ podal správní žalobu začátkem loňského roku. O Mynářově žalobě bude rozhodovat pražský městský soud, který Trojan žádal, aby vyčkal na výsledek Regnerovy stížnosti. Městský soud ale k přerušení Mynářova řízení neshledal důvody, sdělila mluvčí instituce Markéta Puci. Fakt, že projednání kancléřovy žaloby doposud nenařídil, souvisí s přetížeností správního úseku soudu.
