Usnesení
Evropský výbor podpořil nesouhlas vlády s kvótami na uprchlíky
21.05.2015 18:45
Sněmovní evropský výbor podpořil stanovisko vlády odmítající povinné kvóty na příjem uprchlíků v Evropské unii. V přijatém usnesení trvá stejně jako kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) na tom, aby přijímání migrantů zůstalo dobrovolné a na svobodném rozhodnutí členských států. EU by podle výboru měla klást důraz na řešení migračního problému v zemích původu uprchlíků, měla by věnovat pozornost bezpečnostním hrozbám spojených s migrací a její otázku vnímat v celém kontextu, tedy i s ohledem na hrozbu přílivu utečenců z Ukrajiny. Vláda bude o pozici k návrhu Evropské komise debatovat na pondělním zasedání.
"Povinné kvóty by situaci spíše destabilizovaly a byly by pobídkou k další migraci," uvedl na tiskové konferenci po jednání předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Zdůraznil, že většina uprchlíků se vydává do Evropy z ekonomických důvodů, a proto je pro ČR i EU výhodnější pomáhat v zemích, odkud odcházejí, než řešit důsledky jejich přílivu. Nutnost lepšího zacílení rozvojové pomoci EU vidí také státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).
Kvóty na uprchlíky jsou jen jednou, avšak nejdiskutovanější součástí plánu EK na boj s nelegální migrací. Stejný postoj jako Česko mají i další země střední a východní Evropy. Prouza na jednání výboru uvedl, že výhrady mají také velké státy jako Francie a Španělsko. Pro přesouvání migrantů jsou hlavně jihoevropské země, kam uprchlická vlna z Afriky a Blízkého východu směřuje, a Německo nebo Švédsko, kde utečenci většinou žádají o azyl. Sjednocení stanoviska EU Prouza očekává až na konci června na unijním summitu v Bruselu.
S kvótami návrh komise počítá ve dvou oblastech. První je takzvané přemísťování, tedy pomoc s přechodným rozdělováním migrantů do jiných zemí EU v případě, že některé hraniční země unie přestanou příval zvládat. U Česka jde předběžně o kvótu 2,98 procenta. V praxi by to znamenalo, že Praha bude rozhodovat o osudu tisíců osob, přičemž nelze předem říci, kolik z nich by útočiště získalo a kolik by bylo vráceno do vlasti.
Ředitel azylové politiky ministerstva vnitra Tomáš Hajšman na výboru uvedl, že jeho úřad propočítává varianty možného přijetí tisíce až 20 tisíc lidí a zároveň kalkuluje s finančními dopady a reakcemi veřejnosti. Základ pro výpočet jejich množství má Brusel oznámit 27. května. "Je to dočasně trvalé řešení bez konce a bez limitů," komentoval to první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček, podle něhož vláda vyvine maximální úsilí, aby přesvědčila další členy EU o nesystémovosti tohoto návrhu.
Druhou oblastí týkající se kvót je takzvané přesídlování, kdy by jednotlivé členské země měly v letech 2015 a 2016 v rámci celoevropského programu poskytnout útočiště lidem, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu a zatím se nacházejí mimo Evropu. Celkem by se program měl týkat 20 tisíc osob, na ČR by připadalo podle komise 525 lidí.
Kvóty na uprchlíky na jednání kritizovali i jednotliví členové evropského výboru, kteří upozorňovali, že kromě bezpečnostních rizik může přerozdělování migrantů přinést zdravotnické a sociální problémy. Helena Langšádlová z TOP 09 se vyslovila pro přijetí více uprchlíků ze Sýrie, než ke kterému se česká vláda zatím zavázala. Už dříve schválila přijetí 15 rodin a 20 mladých lidí, kterým nabízí vysokoškolská stipendia.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.