Rozhodnutí zahraničních soudů ohledně možných exekucí českého majetku na základě návrhů podaných firmou Diag Human odporují obecně uznávaným zásadám mezinárodního práva v oblasti jurisdikčních imunit státu, sdělilo české ministerstvo zahraničí.
Vídeňský a následně pařížský soud podle právníka firmy Jana Kalvody uznaly nárok společnosti na odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou ze strany České republiky, v Rakousku byla poté zabavena tři umělecká díla patřící českému státu.
Zahraniční rozhodnutí se podle Kalvody opírala o rozhodčí nález ze srpna 2008, který společnosti Diag Human přiznal náhradu škody ve výši 8,9 miliardy korun. S úroky nyní činí požadovaná částka přes deset miliard. Česká republika však s verdikty nesouhlasí, podle ní arbitráž mezi firmou a státem stále pokračuje. Nález nepovažuje za pravomocný.
"Ministerstvo zahraničních věcí se domnívá, že uvedené kauzy spojené s návrhem na exekuci majetku ČR v zahraničí odporují obecně uznávaným zásadám mezinárodního práva v oblasti jurisdikčních imunit státu a vídeňským úmluvám o diplomatických respektive konzulárních stycích," uvedl dnes úřad. Myslí si tedy, že stát a jeho majetek by neměly podléhat soudní pravomoci jiných zemí.
Rakušané zabavili tři díla
Rakouský soud již před několika dny zabavil tři umělecká díla zapůjčená Českou republikou na výstavu do Vídně. Obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda skončily v depozitním skladu soudu, kde zůstanou, než soudce rozhodne o výsledku sporu. ČR se totiž proti rozhodnutí může odvolat a s největší pravděpodobností to udělá.
Podle serveru Ekonom.cz zažádal Kalvoda o exekuci českého majetku i ve Francii. Soudy by tak pravděpodobně mohly zabavit například české pohledávky, peníze na účtech, dluhopisy, umělecká díla či budovy v majetku ČR. Nejzajímavějším objektem, kterého se může exekuce týkat, je zřejmě České kulturní centrum v Paříži.
Kalvoda již dříve avizoval, že Diag Human bude nárokovat majetek i v dalších zemích vázaných newyorskou úmluvou o vzájemné vykonatelnosti rozhodčích nálezů. Firma Josefa Šťávy se chce prý domoci celé částky určené jí rozhodčím nálezem, podle serveru idnes.cz teď právník zjišťuje, kde všude má ČR majetek. Předmětem exekuce by podle něj mohly být "nemovitosti v hamburském přístavu či budovy českých center od New Yorku po Moskvu".
Podle advokátů Lenky Macákové a Luboše Fojtíka, kteří se problematikou zabývají, je možné exekucí postihnout v zásadě jakoukoli věc dlužníka. Na základě vídeňské úmluvy o diplomatických stycích zveřejněné na stránkách ministerstva zahraničí však nelze zabavit budovy a majetek velvyslanectví. "Místnosti mise, jejich zařízení a jiný majetek v nich i dopravní prostředky mise nemohou být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení nebo exekuce," uvádí se v úmluvě.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle své mluvčí Jany Rennerové zatím nezjišťoval, na jaký český majetek v zahraničí by se mohly případné exekuce vztahovat. Nemá prý přehled ani o tom, co Česká republika do jiných zemí zapůjčila. "Je to pro nás úplně nová věc. V historii úřadu se zatím nestalo, že by se spor státu s českou firmou přenesl na půdu zahraničních soudů," řekla Rennerová.
Češi se exekucí obávají
Úřad podle mluvčí zatím nemá žádné informace o tom, že by Diag Human vznesl nároky jinde než v Rakousku. Ani rozhodnutí vídeňského soudu zatím nemá k dispozici. Až ho obdrží, bude mít na odvolání čtyřtýdenní lhůtu. Zda s ním může uspět, nelze předvídat. Zahraniční soudy podle Macákové a Fojtíka totiž rozhodčí nález nepřezkoumávaly z věcné stránky. K uznání nároku a k nařízení výkonu exekuce stačí podle newyorské úmluvy předložit u soudu originál nebo ověřenou kopii nálezu. Soud pak dokument zkoumá pouze formálně, případně se zajímá o to, zda "nebyl vydán v rozporu s veřejným pořádkem".
Česká republika se však pravděpodobně dalších exekucí obává. Podle médií stát na základě pokynu ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09) začíná stahovat vzácná umělecká díla zapůjčená do zahraničí.
