Pád do bezdomoví
Experti: Hrozí, že o domov přijde sto tisíc lidí

Minimálně stovce tisíc lidí nyní v Česku hrozí ztráta střechy nad hlavou. Mají například dluhy na nájemném nebo jsou jejich příjmy natolik nízké, že žijí na hraně. On-line deníku TÝDEN.CZ to řekl sociolog Libor Prudký z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

"Jenom v Praze má problémy 20 tisíc domácností," konstatoval Prudký. Vycházel přitom z údajů, které on i další odborníci shromáždili pro koncepci boje proti bezdomovectví. "Jde o čísla blízká nejskromnějším propočtům: potenciálních bezdomovců je nepochybně mnohem víc," dodal sociolog.

Podle koncepce žije v Česku zhruba 27,5 tisíce skrytých nebo zjevných bezdomovců. Nejvíce z nich je v Praze, Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Skrytí bezdomovci jsou lidé, kteří nacházejí útočiště například v azylových domech. Zjevní bezdomovci jsou ti, kteří podle oficiální terminologie žijí přímo na ulici. Údaje přitom vycházejí z poznatků sociálních zařízení a kurátorů.

Jak se stát bezdomovcem

Podle Prudkého existují tři cesty, jak se z lidí mohou stát bezdomovci. Jednak je to tím, že se narodí do špatného prostředí, které je k tomu přímo předurčí. Jejich rodiče často nepracují, nemají žádné vzdělání ani šanci najít si zaměstnání. "Nejsou motivovaní k tomu, aby se z toho dostali," řekl Prudký.

Další cesta je ta, že lidé nemají žádné finanční rezervy a třeba onemocní, přijdou o zaměstnání nebo si nadělají dluhy na spotřebitelských úvěrech. Takových lidí je mezi bezdomovci 50 až 60 procent. Třetí skupinu tvoří osoby, které nezvládají běžný život nebo na něj nejsou připraveny. "Tito lidé jsou schopní existovat, ale nejsou schopní se o sebe postarat," řekl Prudký.

Největší problémy podle něj mají obyvatelé větších měst. Lidem z měst do 20 tisíc obyvatel hrozí podle statistických dat daleko méně, že skončí na ulici. "Jak se lidé znají, tak v tom toho druhého nenechají," řekl Prudký. Vždycky se tak najde soused, který jim lidem v nesnázích nabídne bydlení například v podkroví.