Spor o osnovy
Expertka: Učit o sexu ve škole? Určitě, zachráníme spoustu dětí

Sexuální výchova ve školách se stala příčinou sporu. Odpůrci, kteří se sešikovali pod Výbor na ochranu rodičovských práv, tlačí na ministra školství Josefa Dobeše, aby její povinnou výuku zarazil. S tímto krokem však nesouhlasí odborníci, kteří výuku sexuální výchovy považují za nezbytnou pro vývoj dítěte. Čím je sexuální výchova tak důležitá? A jak se na výuku dívají samy děti? I na tyto otázky odpovídala v rozhovoru pro on-line server TÝDEN.CZ sexuoložka Hana Fifková.

Proč si myslíte, že je důležité zachovat sexuální výchovu na školách? 

Sexuální výchova by měla probíhat především v rodině, škola by měla tvořit doplněk. Každá výchova je tvořena třemi pilíři - podávání informací, vyjasňování postojů a nácvik dovedností. Pokud se výchova omezí jen na podávání informací, neumějí je pak děti použít. Ve škole je ideální prostředí hlavně pro vyjasňování postojů dětí ve vzájemné diskusi, například proč je dobré zahájení sexuálního života odkládat, a na nácvik dovedností, například pro trénink asertivního odmítnutí nabídky sexu ve vztahu. Většina dnešních učitelů již umí dobře moderovat diskusi ve třídě a mají mnoho pedagogických dovedností k vedení praktických cvičení v komunikaci. Tyto součásti sexuální výchovy se doma dost dobře provádět nedají.

Je třeba si však také uvědomit, že pro mnoho dětí je stále ještě škola jediným zdrojem validních informací, protože doma sexuální výchova neprobíhá vůbec.

Petice proti sexuální výchově ve škole kritizuje hlavně body o intimní hygieně, bezpečném sexuálním chování nebo pohlavně přenosných nemocech. Jak starých dětí se tato výuka týká?

Sexuální výchova by měla probíhat odmalička kontinuálně, samozřejmě míra podávaných informací je adekvátní věku a stejně tak i používané výrazové prostředky. Pokud ale chceme dítě ochránit například před sexuálním zneužíváním - které mimochodem patří také k tématům navrženým k vyškrtnutí - je nutné dítěti velice brzy vysvětlit, jak sexuální zneužití vypadá, jakých částí těla se týká, proč se ho lidé dopouštějí, proč je špatné a jak se vůči němu bránit. Zde nevystačíme s vágními poučkami o zlých pánech a bonbonech. Nejdrastičtější důsledky má sexuální zneužívání blízkou osobou - lidmi, kterým dítě důvěřuje a které se bojí "zradit". Existuje mnoho zoufalých příběhů dětí, dlouhodobě sexuálně zneužívaných otčímem, strýčkem, vedoucím na táboře nebo farářem - dětí, které se právě proto, že měly k pachatelům blízký vztah, nemohly účinně bránit. O těchto formách zneužívání je třeba mluvit především a velice konkrétně.

Petici inicioval rodičovský výbor. Setkala jste se s názory samotných dětí, kterých se to týká nejvíc?

Ano, s názory dětí se setkávám už poměrně dlouho, protože chodím do škol na besedy o sexu. Děti chtějí o sexu mluvit a diskutovat, a to i na půdě školy. Mnoho z nich mi také říká, že doma žádné informace nedostávají, protože se rodiče stydí. Od pedagogů, kteří učí sexuální výchovu, zase vím, že se na ně obracejí s prosbou o pomoc či radu právě ty děti, které si doma netroufnou.

Myslíte, že i tato sporná témata jsou pro vývoj dětí důležitá?

Témata jako ochrana proti smrtelně nebezpečnému viru HIV, nechtěnému otěhotnění, sexuálnímu zneužití považuji za nezbytná, až životně důležitá, nikoli sporná. Jistěže jsou pro zdravý vývoj dětí významná.

Co přesně vadí rodičům na vyučování těchto témat? 

Podle mého názoru jde o marginální skupinu, pro níž otevřená sexuální výchova znamená zásadní rozpor ve vztahu k jejich náboženskému přesvědčení. Jejich sexuální životní filosofie například říká, že masturbovat je hřích a že jedinou ochranou proti nemocem a těhotenství je zdrženlivost. Já to nijak nehodnotím a nikdo jim nebere právo na jejich postoje a jejich druh výchovy v jejich rodinách. Jinou věcí je však aktivistická snaha tyto zjevně menšinové postoje prosadit do tezí Rámcového vzdělávacího programu, který se týká všech - tedy převážně nekatolicky vychovávaných dětí v ČR.

Díky internetu se děti mohou o podobných tématech dozvědět v mnohem méně sofistikované podobě, než je školní výuka. Proč se v současné době tedy zvedla taková vlna kritiky?

Tyto skupiny se aktivizují vždy, když mají šanci, že jim stávající vedení ministerstva školství bude naslouchat.

 Kdo je tedy většinou pro a kdo proti?

Nepředstavujme si, že téma sexuální výchovy ve školách dělí názorově naši republiku napůl - příznivci versus odpůrci. Odpůrce představuje Výbor na ochranu rodičovských práv, který se prohlásil sdružením na obranu práv rodičů, aniž zná názor drtivé většiny rodičů, a jehož postoje vycházejí z tradiční katolické sexuální rétoriky. Příznivci jsou pak především odborníci z řad lékařů, psychologů a pedagogů, kteří reagují na zjevné nepravdy a lži typu - kondom proti HIV neochrání (ochrání), masturbovat je špatné (s masturbací má zkušenost 95 % obyvatel ČR), sexuální výchova urychlí start mladých lidí do pohlavního života (opak je pravdou, mnoha výzkumy ověřenou - děti, které dostaly otevřenou sexuální výchovu, začínají se sexem později než jejich nepoučení vrstevníci) apod. Jde o odborníky, kteří se tématem sexuální výchovy ve školách dlouhodobě zabývají a jejichž kredit je - bohužel i ze strany ministerstva školství - zpochybňován.

Drtivá většina lidí v ČR se podle mého názoru tématem sexuální výchovy ve školách nezabývá. Pro rodiny, ve kterých probíhá sexuální výchova, představuje školní sexuální výchova dobrý doplněk, další téma k diskusi, rozhodně ne žádné ohrožení - proč by taky měla? Rodič vždy bude pro dítě největší autoritou. Rodiče, kteří s dětmi o sexu mluvit neumějí nebo nechtějí, jsou rádi, když to někdo udělá za ně.

Existuje nějaké ideální řešení, které by uspokojilo jak odpůrce, tak příznivce?

Pokud se ptáte na řešení, pak podle mého názoru je dosavadní praxe vyhovující a není třeba ji měnit, či dokonce redukovat. Existuje mnoho škol, kde sexuální výchova dobře funguje, existuje mnoho škol, kde se sexuální výchova fakticky neučí, protože se pro její výuku nenašel vhodný pedagog, a existují jistě i školy, kde se vyučuje katolická sexuální výchova. Navíc povinností každého pedagoga bez ohledu na jeho světonázor je dát dětem kompletní přehled informací -  tedy hovořit o všech variantách, druzích postojů i možnostech.