Martinů míří do Evropy
Exprezident policie: S Johnem nešlo o nic osobního, ale o politiku

Před necelým rokem byl policejní prezident Oldřich Martinů mužem na odstřel. Politickou krizi kvůli jeho odvolání musel spolu s koaličními politiky řešit na Hradě až prezident Václav Klaus. Nyní je však opět v sedle. Z referentského postu se jediný policejní dvouhvězdičkový generál vydal na konkurz na zástupce šéfa evropské policie Europolu. Uspěl. Za týden v Haagu nastupuje. "Z funkce policejního prezidenta se u nás obvykle neodchází s fanfárami," komentuje Martinů svůj odchod do Evropy v exkluzivním rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Jak nyní vidíte zpětně svůj zjitřený odchod z funkce policejního prezidenta, kdy českou vládou kvůli vám otřásala nebývalá krize?

Teď už se na to dívám s odstupem. Koneckonců skončit ve funkci policejního prezidenta bylo moje osobní rozhodnutí. Zaměřil jsem se na prioritu spočívající v sehnání práce v zahraničí. To se mi nakonec povedlo.

Vy jste ale odstoupil až po přesvědčování ze strany premiéra Petra Nečase, který chtěl uklidnit vyhrocenou situaci. Prý vám slíbil v konkurzu do Europolu podporu.

Z těchto vysokých pozic, jako je třeba právě policejní prezident, se u nás tradičně neodchází s nějakými fanfárami. To je u nás snad už předurčené. Je to prostě politika a koneckonců to asi muselo takhle dopadnout. Já jsem to respektoval. Přece jenom mi byly vytvořeny i podmínky, abych se mohl připravit na výběrové řízení do Europolu.

O jakých podmínkách hovoříte? To, že vás nechali pracovat jako referenta na zahraničním odboru vás přece nemohlo naplňovat, nebo se mýlím?

Bylo mi umožněno absolvovat zahraniční stáže a studoval jsem intenzivně angličtinu na British Council v Praze. Jako policejní prezident bych na takové věci měl jen velmi těžko čas. Zaměřil jsem se na sebevzdělávání a intenzivní přípravu. Samozřejmě jsem se na odboru mezinárodní spolupráce podílel i na činnosti správní rady Europolu, na činnosti Výboru pro vnitřní bezpečnost v Bruselu i na dalších projektech. V té evropské policejní spolupráci jsem byl nadále zapojen.

Proč jste se tehdejšímu ministrovi Radku Johnovi natolik znelíbil? On už od počátku svého nástupu na ministerstvo hovořil o nutnosti nahradit vás v pozici policejního prezidenta. Nešel jste mu takzvaně na ruku?

Já to vnímám tak, že šlo o politiku. Bylo to právo nového ministra, který si chce na takovou funkci dosadit nového člověka. Myslím, že to z jeho strany zpočátku nebylo čistě o mé osobě. Nikdy předtím jsem se spolu nepotkali a nebyl mezi námi žádný problém. To, že se to později změnilo, je druhá věc. Přesto opakuji, že jsem odešel o své vůli.

Konkurence ve výběrovém řízení na náměstka ředitele Europolu byla velmi tvrdá. Na tento post se přihlásilo přes 50 zájemců z celé Evropy, včetně bývalých nejvyšších policejních důstojníků z Portugalska a Německa. Čím jste podle vás přesvědčil výběrovou komisi?

Přiznám se, že zpětnou vazbu zatím nemám. Netuším, co bylo nakonec rozhodující. Předpokládám ale, že až v listopadu do funkce nastoupím, tak se tyhle věci dozvím. Rád bych je totiž využil pro další spolupráci s managementem Europolu.

Na co byl kladen důraz?

Zkouška se skládala z písemného testu týkajícího se mimo jiné právních věcí a na čtyři otázky se psalo speciální pojednání. V užším výběru už následovaly i pohovory před komisí. Podstatnou součástí konkurzu byly i psychometrické testy na schopnosti vedení a úsudku. Tam se víceméně o té zkoumané osobě dozvíte i takové věci, jaké preferuje styly řízení, jestli je spíše direktivní, nebo konzultativní člověk.

Myslíte, že mohlo hrát roli i to, že jste v minulosti vedl českou pobočku jiné mezinárodní policejní organizace - Interpolu?

Je to možné, ale pokud se podívám zpětně na ten inzerát, kterým se výběrové řízení vyhlašovalo, tak tam bylo hlavně požadováno 15 let praxe po ukončení univerzity. Já jsem přece jenom dělal policejního prezidenta, krajského policejního ředitele a hlavně i šéfa pobočky Interpolu. Myslím, že celý komplet mé rozsáhlé národní praxe nakonec mohl hrát v můj prospěch. Nejvíc ale zřejmě pomohlo to, že jsem při našem, dovoluji si říci úspěšném, předsednictví EU řídil policejní prezidenty jednotlivých států. To byla obrovská zkušenost.

Co přímo budete mít v Europolu na starosti?

Těžiště mé práce má spočívat v zabezpečení externích vztahů a strategie. To znamená komunikaci Evropské unie a Europolu k třetím stranám. Důležitá bude nadále spolupráce s organizacemi jako Interpol, nebo Eurojustice. V současném stavu do mého portfolia patří i komunikace směrem k národním parlamentům. Jde třeba i o nečlenské státy EU, se kterými jsou uzavírány strategické kooperativní smlouvy o spolupráci a podobně.

Tak to vypadá, že jste si přes všechny politické tahanice kolem odchodu polepšil. Součástí práce v evropských strukturách jsou i na tuzemské poměry vysoce nadprůměrné příjmy. Podle propozice máte brát v přepočtu na české koruny bezmála 300 tisíc korun a Europol vám zaplatí i vilu v Haagu.

Se zveřejněním toho hrubého platu jste mi dali... Sousedi se na mě hned začali divně dívat. V Česku je běžná závist, ale tahle částka je v evropských strukturách na podobném postu normální. Ale nebyli jste úplně přesní. Žádnou erární vilu nemám. Europol mi s hledáním domu sice pomůže, ale platit ji nebude. Budu však dostávat jakýsi měsíční příspěvek.

Kdy se stěhujete? Nastoupit máte už prvního listopadu.

Budu odlétat 30. října, abych stihl nějaké základní věci. Nejprve sám, abych vše připravil. Teprve později za mnou přicestuje rodina.