Verdikt Válkové
Exšéf věznic Dohnal považuje své odvolání za nezákonné

Odvolaný šéf Vězeňské služby Petr Dohnal považuje rozhodnutí ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) o svém odvolání za bezdůvodné a nezákonné. Ministryně mu prý po provedené kontrole vytýká věci, které se staly ještě za předchozího vedení. Cítí se poškozen na cti, a bude se bránit rozkladem a případně i správní žalobou. Vězeňské službě tak podle něj hrozí dvojvládí. Válková následně reagovala tak, že kompetenci k odvolání Dohnala měla.

"Za téměř 23 let služby u Vězeňské služby a mnohaletou manažerskou praxi jsem zažil a osobně poznal mnoho ministrů spravedlnosti. Nikdy jsem však nezažil, že by se zde na ministerstvu spravedlnosti porušoval zákon. Toto se změnilo po příchodu ministryně Válkové," řekl Dohnal. Dodal, že pokud má ministryně "trochu soudnosti", tak své rozhodnutí zruší sama. Pokud tak neučiní, podá Dohnal v zákonné patnáctidenní lhůtě, která běží od pátku, rozklad. Jestliže neuspěje s tímto opravným prostředkem, obrátí se na správní soud.

"Podniknu všechny dostupné právní kroky, abych tento nezákonný stav zvrátil," podotkl. Pokud by soud Dohnalovi vyhověl, měla by Vězeňská služba dva šéfy, podobně jako před časem policejní sbor. Válková Dohnala odvolala v pátek, řízením sboru pověřila šéfa věznice Rapotice Pavla Ondráška.

Doma za plný plat

Tento krok zpochybnil expert na zákon o služebním poměru Petr Tomek, který se zúčastnil Dohnalova dnešního setkání s novináři. Podle něj ministryně spravedlnosti nemá personální pravomoc nad jinými příslušníky Vězeňské služby než nad generálním ředitelem, a nemůže tedy nikoho z nich pověřovat vedením. "Nacházím se v právním vakuu - nebyl jsem nikam zařazen, ani do záloh," poznamenal Dohnal ke své současné situaci. Prý mu bylo nařízeno, aby "byl doma a čekal na případný telefon". Dovolenou si nevybírá a i nadále dostává plat generálního ředitele.

Kontrola hospodaření Vězeňské služby byla podle něj "hodně zvláštní", nezjistila prý však, že by za jeho působení v čele sboru docházelo k závažným či systémových pochybením. Okamžitě poté prý byla nařízena kontrola další, tentokrát zaměřená na správní a spisovou službu. "S jejím výsledkem jsem byl seznámen 15 minut před svým odvoláním," řekl s tím, že závěry této kontroly navíc nejsou pravomocné, protože mu ministerstvo nedalo zákonnou patnáctidenní lhůtu, aby se k nim mohl vyjádřit.

Podle Válkové to tak není a Dohnalovo dnešní vystoupení prý svědčí o jeho neprofesionalitě a neschopnosti unést odvolání. Kromě údajných "závad v oblasti v hospodaření" jí vadil hlavně rozdílný pohled na vedení ředitelství věznic. "Na otázku, jak by si představoval decentralizaci činností a novou systemizaci míst, napsal, že si to v podstatě nepředstavuje, protože to není možné, nebo by to nebylo účelné. S takovým šéfem vězeňství těžko mohu dlouhodobě spolupracovat. Já s ním tu vězeňskou reformu neudělám," řekla.

Rozhodne nezávislý soud

Dohnala prý odvolala podle zákona o vězenství a justiční službě, který je "speciální normou vztahující výhradně na pracovníky vězeňské služby, tedy nikoliv jako služební zákon, který se vztahuje na příslušníky ozbrojených složek". Podle které normy ho odvolá, si prý nemohla vybrat, protože speciální norma má podle jejího výkladu a právní analýzy přednost před obecnou úpravou. Nemusela prý ani uvádět důvody odvolání.

Nyní se chystá vypsat výběrové řízení na nového šéfa věznic a pokud Dohnal podnikne právní kroky, jak řekl novinářům, tak podle Válkové rozhodne nezávislý soud. Řízení o odvolání Dohnala zahájila Válková v únoru, protože nebyla spokojena s jeho přístupem k ministerské kontrole. Vysloužila si pro to kritiku poslanců opozičních TOP 09 a ODS. Za svého nadřízeného se tehdy postavilo i několik desítek ředitelů a ředitelek věznic. Část expertů navíc vyjádřila názor, že ministryně šéfa Vězeňské služby odvolat nemůže, pokud při kontrole neshledá přímo porušení zákona.