Už nechtějí být mezi extremisty. Národní demokracie a Blok proti islámu se brání proti poslední zprávě o extremismu z ministerstva vnitra. Úředníci jim oponují: chceme jen odhalit pravou tvář radikálů.
Česká krajní pravice se alespoň na moment ocitla v kůži Romů, proti kterým její příznivci dlouhodobě vystupovali. Na diskriminaci si stěžuje lídr Národní demokracie Adam B. Bartoš. Jako poškozený se cítí i Blok proti islámu v čele s Martinem Konvičkou. Obě uskupení protestují proti zprávě o extremismu zveřejněné na konci ledna ministerstvem vnitra.
Bartoš už kvůli zprávě podal na ministerstvo stížnost a zvažuje žalobu. Chce dosáhnout vymazání zmínek o Národní demokracii z ministerské zprávy. "Tyto snůšky nesmyslů, které ministerstvo produkuje, nás poškozují v očích veřejnosti. Je to diskriminace a porušování volné politické soutěže," sdělil Bartoš. Zažaluje prý každého novináře, kdo o jeho straně bude mluvit jako o neonacistech.
Šéf Bloku proti islámu Martin Konvička byl úsečný. "S TÝDNEM se nebavím a vy dobře víte proč," řekl. Důvodem může být nedávný článek, v němž časopis psal o "hnědém spojenectví" Bloku proti islámu a německé Pegidy. Zmínky o extremismu ale dráždily členy protiislámského hnutí i v minulosti.
Proti vyznění zprávy z ministerstva vystoupil poslanec Martin Lank z Úsvitu, který s Blokem proti islámu těsně spolupracuje. "Vnitro nás označuje za populistické hnutí, které konkuruje pravicově extremistickým subjektům. Toto spojování nás hrubě poškozuje a je třeba jej jednoznačně odmítnout," řekl Lank.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 15. ÚNORA 2016.
