Pěstitelské plochy
Farmářské ceny zeleniny stagnují, ceny v obchodech rostou

V posledních letech se podle zelinářů výrazně zvětšuje rozdíl mezi farmářskými cenami zeleniny, které stagnují, a její průběžně rostoucí konečnou cenou na pultech obchodů. "Spotřebitelské ceny jsou často vyšší i více než o 100 procent.

Zelináři dlouhodobě nedostávají férovou cenu za svou produkci," řekl  předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Řada zelinářů kvůli nízkým realizačním cenám a prudce rostoucím nákladům letos snižuje pěstitelské plochy a uvažuje o přechodu na rentabilnější pěstování obilovin.

"Ceny, za které zelináři svou produkci prodávají, se v posledních letech pohybují zhruba na stejné úrovni. Jediným obdobím, kdy došlo k jejich významnějšímu nárůstu, byl přelom let 2018 a 2019. Tehdy byl v důsledku sucha z roku 2018 nedostatek zeleniny na celoevropském trhu. Na rozdíl od toho spotřebitelské ceny průběžně rostou, v posledních měsících poměrně významně," uvedl Hanka. U většiny druhů zeleniny tak jsou podle Hanky spotřebitelské ceny výrazně vyšší než ceny zemědělských výrobců. "A to i u zeleninových druhů, které celoročně pocházejí z tuzemské produkce, jako je mrkev a cibule," podotkl.

Například kilogram bílého hlávkového zelí farmáři podle ČSÚ v roce 2015 prodávali v průměru za 6,72 koruny a v obchodech tehdy stál 14,51 koruny. Loni průměrná farmářská cena kilogramu zelí činila 6,85 koruny a spotřebitelská cena 18,81 koruny. Cenové nůžky se rozevírají také u cibule. V roce 2015 pěstitelé za kilogram cibule inkasovali 6,58 koruny a obchodníci ji prodávali za 14,54 koruny. V roce 2021 průměrná cena zemědělských výrobců u cibule obnášela 7,10 koruny a spotřebitelská 16,31 koruny.

Ceny zemědělských výrobců se od konce roku 2020 podle Hanky drží na velmi nízké úrovni, příčinou jsou přebytky produkce v okolních státech prodávané převážně za dumpingové ceny a agresivní cenová politika některých dominantních prodejců. Obchodní řetězce loni podle Hanky začaly lákat zákazníky i na krátkodobě nízké ceny zeleniny, ovoce nebo brambor, aby je hned o pár dní později zvýšily na dvojnásobek a ztrátu z týdenní akce si plně kompenzovaly. "Výsledkem je enormní tlak na pěstitele na snížení ceny, za kterou svou zeleninu prodá. Nepomůže ani aktuální novela zákona o významné tržní síle. Od ní jsme si slibovali pomoc formou omezení nekalých praktik, jako je prodej za podnákupní ceny, vynucené akční ceny a podobně," upozornil Hanka.

Pěstitelé se zároveň musejí vyrovnat s rychle rostoucími cenami hnojiv, energií i práce, které se jim nedaří promítnout do realizačních cen. "Zvláště závažná je situace u pěstitelů v krytých plochách, kde cena energií představuje zásadní položku," podotkl Hanka. Někteří tuzemští pěstitelé zeleniny letos ukončují svou činnost nebo zakládají porosty zeleniny na menší výměře. "Jsme stát s nejnižší produkcí zeleniny na obyvatele v Evropě, ročně dovážíme 600 tisíc až 700 tisíc tun čerstvé zeleniny. Pokud nám stát nepomůže, nabere pokles pěstebních ploch v příštím roce na obrátkách," upozornil.