Málokdo to ví, ale je to tak - zaměstnavatel vám může klidně i bez vašeho souhlasu snížit plat. Pokud tedy máte výši mzdy stanovenou samostatným mzdovým výměrem. A jak je to v případě, že máte plat sjednaný přímo v pracovní smlouvě? Nebo mzdu rozdělenou na pevnou a pohyblivou částku?
1) Může mi firma bez mého vědomí snížit plat, pokud mám výši mzdy sjednanou přímo v pracovní smlouvě?Ne. Se snížením mzdy byste museli souhlasit - jako s každou jinou změnou pracovní smlouvy. A to i pokud zaměstnavatel zkrátil pracovní dobu. Zpravidla se v takovém případě uzavírá dodatek k pracovní smlouvě.
2) A pokud je plat stanoven v kolektivní smlouvě?
Kolektivní smlouvu může zaměstnavatel změnit jen se souhlasem odborů.
3) Co když je plat stanoven samostatným mzdovým výměrem?
V tom případě vám zaměstnavatel může snížit mzdu kdykoliv, jednoduše vydáním nového výměru, jde totiž o jednostranný úkon, s nímž nemusíte souhlasit. Mzdový výměr však nesmí být vydán zpětně a mzda nesmí klesnout pod hranici minimální mzdy (u nejméně kvalifikovaných profesí 8000 Kč, u špičkových manažerských profesí až 16 100 Kč). Musí být zachována i výše zákonných příplatků (práce o víkendech, o svátcích...) a respektován zákaz diskriminace. Změnu mzdového výměru musí firma oznámit zaměstnanci písemně nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (pokud mu například snižuje plat od října, stačí to zaměstnanci sdělit 1. října).
4) Opravdu se v tomto případě nemohu proti snížení platu bránit?
Jedna teoretická možnost obrany existuje. Pokud by vám zaměstnavatel dal výrazně menší mzdu než srovnatelným pracovníkům, můžete jeho rozhodnutí napadnout kvůli porušení § 16 a § 110 zákoníku práce. Z nich plyne, že za práci stejně složitou, odpovědnou a namáhavou, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce mají být zaměstnanci odměňováni rovnocenně.
5) Jak je tomu v případě, že je mzda stanovena mzdovým výměrem, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy...
Pokud smlouva výslovně odkazuje na mzdový výměr jako svou součást, pak i kdyby se jednalo o samostatný dokument, který není pevně připojen, považuje se za část smlouvy. Ten pak lze změnit jedině s vaším souhlasem, opět většinou dodatkem ke smlouvě. Jak to poznáte? Ve vaším pracovní smlouvě je tato či podobná věta: „Nedílnou součástí této pracovní smlouvy je mzdový výměr vydaný zaměstnavatelem."
6) A mám-li plat rozdělený na pevnou a pohyblivou složku (uvedenou v pracovní smlouvě či mzdovém výměru)?
Pevná (základní) část mzdy musí vždy dosahovat alespoň výše minimální mzdy a na tu máte nárok vždy. Pohyblivá složka, která bývá závislá na různých kritériích, je nenároková. Ve většině pracovních smluv je však napsáno, za jakých podmínek vám ji zaměstnavatel může přiznat nebo nepřiznat a to pak musí respektovat. Pokud však v pracovní smlouvě jasně definované podmínky pro přiznání pohyblivé složky nemáte, může vám být pohyblivá část zkrácena nebo úplně odebrána i bez udání důvodu. I když i zde lze rozhodnutí zaměstnavatele rozporovat kvůli porušení § 16 a § 110 zákoníku práce (viz. výše).
7) Pokud nemá firma pro své zaměstnance práci, může se rozhodnout nechat je doma za 60 procent platu?
Ano, ale nejprve je nutná dohoda s odborovou organizací. A pokud odbory ve firmě nejsou, musí souhlas udělit úřad práce. Plošné snížení náhrady mzdy z důvodu nedostatku práce je možné maximálně po dobu jednoho roku. A ve dnech, kdy dostáváte jen 60 procent platu, skutečně nesmíte pracovat. Když má například pro vás firma práci jen od pondělí do středy, dostáváte za tyto dny plnou mzdu a za čtvrtek a pátek, kdy do práce nejdete, pak jen zmíněných 60 procent. Každopádně vždy musíte celkem za měsíc dostat částku rovnající se alespoň minimální mzdě a vedle toho zákonné příplatky (například za práci v noci atd.).
8) Má firma právo rozhodnout, že nám zkracuje pracovní den na pět hodin a zároveň nám adekvátně sníží i plat?
Jen pokud s tím budete předem souhlasit. Jinak ne. Jinými slovy - i pokud vám bude dávat práci jen na pět hodin denně, náleží vám za zbývající dobu, i když nebudete pracovat, náhrada mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku.
9) Mají na minimální mzdu nárok pouze zaměstnanci v řádném pracovním poměru?
Ne. Vztahuje se i na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Za práci stejné hodnoty přísluší vždy stejná odměna. Nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou, či neurčitou. A není ani důležité, jestli jde o třeba o druhé zaměstnání nebo přivýdělek.
10) Firma je na tom špatně a vyplatila nám plat jen ve výši 80 procent. Ředitel řekl: „Buďte rádi, že jsme vám nedali pouze 60 procent." Má na to právo?
Máte-li mzdu stanovenou v pracovní nebo kolektivní smlouvě (či jiné dohodě, nazvané třeba „smlouva o mzdě"), musíte s její změnou předem souhlasit. Se souhlasem odborů, případně úřadu práce může zaměstnavatel zavést snížení náhrady mzdy za dobu, kdy pro vás nemá práci, až na 60 procent. Ale za odpracovanou dobu musíte dostat vždy plný plat. Na druhé straně - pokud je na tom firma opravdu špatně, je pořád lepší zůstat zaměstnaný s menším platem, než přijít o práci úplně. Rozhodnutí je tedy na vás. Jen rada - přistoupíte-li dobrovolně na nižší mzdu, nezapomeňte takovou dohodu časově omezit. Třeba na půl roku s tím, že její případné prodloužení musíte opět výslovně schválit.
Odborná spolupráce Mgr. Jana Švehlová
advokátní kancelář Vostárek & Komeiserová
| Informace uvedené na těchto stránkách jsou určeny pouze pro obecné informační účely a nemohou sloužit jako řešení konkrétního právního problému. Informace jsou poskytovány bez jakékoliv odpovědnosti vydavatele a zpracovatele, v případě potřeby závazné právní rady doporučujeme obrátit se na právního odborníka. |
