Tresty pro firmy
Firma jako sexuální maniak? Jsem zvědav, říká poslanec ODS

Nejen jednotlivci, ale i firmy budou odpovědné za trestné činy, rozhodli poslanci. Opatření, které má pomoci v boji proti korupci, ale podle odpůrců přinese i řadu problémů. V praxi dopadne spíš na zaměstnance a věřitele, varuje poslanec ODS David Šeich. Jako předseda Unie malých a středních podniků ve sněmovně protestoval proti tomu, aby soud mohl firmy za páchání trestné činnosti i zrušit. Zůstal ale sám.

Sněmovna schválila zavedení trestní odpovědnosti pro firmy včetně nejtvrdšího postihu, takzvaného trestu smrti. Co na to říkáte a co to v praxi přinese?

Myslím, že celková vize, že trestní odpovědnost právnických osob má být takto přijata, je velmi špatná. Právnická osoba je svým způsobem jen právní fikcí a velmi těžko se dokazuje její vina, vždy jsou odpovědní manažeři společnosti a konkrétní fyzické osoby, které třeba spáchají nějaký trestný čin. A ty je třeba beze zbytku postihovat.

Mělo ale Česko jinou možnost, když se k tomuto kroku už jednou zavázalo Evropské unii?

Jiná možnost v tuhle chvíli není. K zavedení trestní odpovědnosti pro právnické osoby nás nutí Evropská unie a OECD. Na druhou stranu ale sankce pro firmy mohly být mírnější. Například takzvaný trest smrti, tedy zrušení právnické osoby bez náhrady, uvrhne do velké právní nejistoty celé její okolí. Víc než firma sama budou postiženi její zaměstnanci či společnosti, se kterými má uzavřené smlouvy, kterým dluží.

Co bude v případě zrušení firmy s jejími zaměstnanci a závazky?

Představy jsou, ale praxe bude daleko složitější a přinese skutečné problémy. Například zda to nebude používáno v konkurenčním boji jako nástroj ke zničení jiné právnické osoby. Praxe bude zkrátka daleko košatější, než jak vypadá schválený návrh.

Jaké jsou ty ideální představy?

Mělo by to být obdobné jako při likvidaci nebo konkursu. Ale podle mě řada těch věcí ještě není vyjasněná.

V čem tedy může nastat problém? Například pro věřitele zrušené společnosti...

Jak říkám, vize je, že se bude postupovat podobně jako třeba v případě likvidace, kdy jsou věřitelé uspokojováni z majetku právnické osoby. Nicméně ten majetek může být zrušením firmy a zničením jejího jména značně znehodnocen a oslaben. A z rozprodeje prostých aktiv samozřejmě nemusejí být uspokojeni všichni. U spousty věcí se zkrátka může ukázat, že jejich provedení není realistické.

Rozpaky budí i množství trestných činů, ze kterých se mají firmy zodpovídat. Nešlo je zredukovat?

Výčet je to obrovský, asi jeden a půl A4. A jsou tam i absurdní trestné činy - jsem zvědav, jak se bude prokazovat třeba trestný čin sexuálního zneužívání právnickou osobou. Bohužel i to ale kopíruje evropskou směrnici, ze které jsme museli vycházet. A musím, že je pozitivní, že se ho ministerstvo spravedlnosti nesnažilo rozšířit. Na rozdíl od sociálních demokratů v roce 2004, to byla velmi špatná cesta.