Bývalý český prezident Václav Havel byl morálním svědomím celé postkomunistické Evropy, usoudil deník Le Figaro. V komentářích k úmrtí bývalého českého prezidenta se podobně vyjádřily i další evropské listy.
Tento svobodný, poctivý a neúplatný muž se stal ikonou československé opozice a poté v čele sametové revoluce přispěl k úspěšné změně režimu. Havel byl celý život věrný svým ideálům, zdůraznil Le Figaro.
Jako odhodlaný odpůrce komunistického režimu a muž s pevně ukotvenými demokratickými myšlenkami Havel umožnil organizovaný a nenásilný přechod k tržnímu hospodářství a demokracii. A to důstojně, napsal deník Le Monde.
List vyjádřil přesvědčení, že Havel zůstal ve své mysli do poslední chvíle disidentem. Pohublý a oslabený nemocí našel v posledních dnech sílu se zvednout, aby se setkal s dalajlamou a podepsal petici vyzývající ruskou opozici ke sjednocení proti manipulacím režimu Vladimira Putina.
Havel nehrál ústřední roli jen při svržení komunismu v roce 1989, ale i mnoho let poté v dalším životě svého národa. "Zůstal tím, čím vždy byl: disidentem," napsal také britský deník The Financial Times. Podle listu se držel svého zásadního a paradoxního přesvědčení, že je třeba hovořit pravdu, a přitom se mít se na pozoru před mocí slov.
Havel po odchodu z čela státu často odsuzoval konzumní společnost, která se v zemi rychle prosadila, apeloval na svědomí obyvatel, kteří mu to měli i za zlé, uvedl regionální francouzský deník Ouest-France. Dodal, že Havel měl blízko k Francii, protože nikdy nezapomněl, že někdejší francouzský prezident François Mitterrand ho při návštěvě Prahy v roce 1988 přijal na francouzské ambasádě.
"Smrtí Václava Havla přišla Česká republika o jednoho ze svých velkých vlastenců, Francie přišla o přítele a Evropa o jednoho ze svých moudrých mužů," uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Nicolas Sarkozy v dopise svému českému protějšku Václavu Klausovi.
