Vzdělání
Fungování vysokých škol se asi změní, sněmovna rozhodne
15.10.2015 15:03
Fungování vysokých škol se patrně změní. Sněmovní školský výbor doporučil poslancům schválit s některými úpravami novelu vysokoškolského zákona, která mimo jiné zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů, systém hodnocení kvality škol a sociální stipendia. Pojednává taky o odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatcích za uznávání vzdělání nebo o působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku.
Na doporučení výboru se do novely dostane možnost, aby se mimořádným profesorem stal odborník ze zahraničí, jenž by mohl působit i jako garant studijního programu, nebo významný odborník s dvacetiletou praxí. Pozmění se také úprava rady pro vnitřní hodnocení vysoké školy a práv fakult. Sociální stipendium, která mělo vládním návrhem vzrůst z 1620 na 2100 korun, se má nově počítat z minimální mzdy. Policejní akademie by neměla být samostatná, ale měla by spadat pod ministerstvo vnitra.
Úpravy připravilo ministerstvo školství a vycházejí z některých poslaneckých pozměňovacích návrhů. "Cílem bylo na základě konzultací dojít ke konsensuálnímu řešení některých problémů," řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Mnohé návrhy poslaneckých změn členové výboru nepodpořili. Patří k nim návrhy Simeona Karamazova (ODS), jenž chtěl dát fakultám výslovné oprávnění vystupovat jako zadavatel veřejné zakázky a akademickým senátům pravomoc schvalovat vnitřní předpisy veřejné vysoké školy. Neuspěl ani předseda výboru Jiří Zlatuška (ANO) s požadavkem, aby akademický pracovník musel mít předběžný souhlas rektora domovské vysoké školy k působení na jiné vysoké škole. "Stávající stav podporuje praxi 'létajících' učitelů, kteří nedůvodně zmnožují počty vysokých škol v podstatě pouze za účelem dodatečného výdělku," uvedl Zlatuška ve zdůvodnění.
Poslanci budou moci své návrhy uplatnit i ve druhém sněmovním čtení. V něm by se mělo jednat taky o požadavku Anny Putnové z TOP 09 na rozšíření počtu členů akreditační komise z 15 na 21, a to i o zástupce profesních svazů. Pro větší nezávislost by měli mít členové pevný plat a měli by být jmenováni premiérem na návrh Sněmovny. Nyní je podle Putnové komise prakticky organizační složkou ministerstva školství. "Považuji to za nepřijatelné," řekla. Valachová tyto návrhy nezavrhla, chce o nich dál jednat.
Vysoké školy by díky novému modelu z vládní předlohy měly být samostatnější. Nový akreditační úřad by nevydával doporučení ministerstvu, ale rovnou povolení, a to nikoli pro studijní obory, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy.
Návrh se také zabývá jmenováním profesorů, které ponechává v kompetenci prezidenta. Ve sněmovním systému už je návrh předsedy ODS Petra Fialy, který by pravomoc přenesl na rektory a zakotvil by možnost odvolání proti rozhodnutí. Podle nynějších informací je pravděpodobné, že tuto změnu by dolní komora, pokud ji bude Fiala prosazovat, neschválila.
Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvyšoval. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35.250 posluchačů a posluchaček, loni jich vzaly 65 580.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.