Lisabonská smlouva
Hájek: Evropský parlament je ostudný a věrolomný

Ostuda, pokrytectví, věrolomnost - tak charakterizoval Petr Hájek, bývalý kancléř prezidenta Václava Klause, středeční doporučení Evropského parlamentu členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k Lisabonské smlouvě, kterou si vymohl Klaus v době, kdy úřadoval na Pražském hradě.

"Je to úplně klasické pokrytectví a věrolomnost, která je pro Evropskou unii typická," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Napřed se o tom dlouze vyjednává, je to prezidentu jedné země přislíbeno šéfem Evropské komise, a když se to nehodí, tak se na to prostě hodí deka. Takhle se přesně postupuje v Evropském parlamentu a v celé Evropské unii," konstatoval Hájek.

"Je ostudné, že se proti tomu neozve náš parlament," míní Hájek s tím, že ale český parlament s tímto rozhodnutím pravděpodobně s tím evropským souzní. "Pojistka, která bránila tomu, aby mohli sudetští Němci vznést nároky vůči České republice, padne pod stůl," dodal.

Narážel tím na odůvodnění, se kterým se tehdejší prezident Václav Klaus odmítal původně pod Lisabonskou smlouvu podepsat. Nakonec v říjnu 2009 vznesl požadavek na výjimku, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Mnozí právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009.

Postoj Evropského parlamentu tak není v tomto ohledu závazný. To je podle Ladislava Jakla, dalšího významného Klausova muže, důvod, proč není třeba vyjádření Evropského parlamentu přeceňovat. "Evropský parlament nic České republice neslíbil. Výjimku slíbili České republice demokratičtí představitelé členských států. Věřme, že solidní státy své závazky plní," zaslal Jakl on-line deníku TÝDEN.CZ své vyjádření.

Přijetí negativního stanoviska navrhl britský liberál a dlouholetý Klausův kritik Andrew Duff z ústavního výboru. Návrh měl podporu všech hlavních poslaneckých frakcí - středopravé Evropské lidové strany, sociálních demokratů, zelených i liberálů. Proti byli mimo jiné europoslanci za ODS. "Evropský parlament tím vzkázal všem: Kašlete na sliby jednou dané a záruky jednou poskytnuté, klidně je porušte, když se to hodí," komentoval to na Facebooku Jan Zahradil, jeden z europoslanců za ODS. "Doufám, že Evropská rada bude mít dost cti v těle, aby Evropský parlament nevyslyšela," dodal.

Naopak europoslankyně za sociální demokracii Zuzana Brzobohatá (ČSSD), která v debatě na půdě ústavního výboru zastupovala evropské sociální demokraty, odmítavý postoj ke "Klausově výjimce" od počátku podporovala. Podle ní dal dnes Evropský parlament jasně najevo, že jakýkoli pokus o oslabení Listiny základních práv a svobod kdekoli v EU musí být smeten ze stolu.

"Iniciativa bývalého prezidenta Klause byla od začátku velmi politováníhodná a postrádající všeobecnou podporu. Jeho návrh navíc nebyl podpořen většinou v Parlamentu ČR. Výsledek dnešního hlasování mi připadá tedy naprosto logický i v souvislosti s českým právním řádem a dodržováním pravidel demokracie," upozornila podle ČTK Brzobohatá. "Čeští občané se nesmějí stát občany druhé kategorie, jsou evropskými občany a mají tak právo mít stejnou ochranu sociálních práv jako všichni ostatní občané EU," dodala Brzobohatá.

Podle europoslance za Evropskou lidovou stranu Jana Březiny (KDU-ČSL) se europarlament rozhodoval pod vlivem "nepřehledné situace na české politické scéně, z níž není patrné, zda má česká výjimka vůbec podporu vlády, parlamentu a prezidenta, a tedy zda se k ní sama ČR vůbec ještě hlásí". Podle jeho názoru by summit EU mohl českou výjimku schválit, ale s její ratifikací členské státy počkají až na výsledek ratifikačního procesu v České republice.