Ohrožený druh
Hamižní čeští rybáři skoro vyhubili Ptáka roku

Duben je měsíc ptactva. Pardon, měsíc vymírajícího ptactva. Třeba letošního Ptáka roku potápku černokrkou v Česku téměř vyhubili chovatelé kaprů, i když hnízdívala na stovkách rybníků. Vymírají i sýčkové či rackové. Krijé-krijé!

Bíbit-bídit, ozývá se z Hradeckého rybníka u Tovačova. Ano, účastníci jarní ornitologické vycházky mají mimořádné štěstí, setkávají se s Ptákem roku 2015. Po hladině se totiž prohání potápka černokrká, jež se zrovna vrátila ze zimoviště někde na jihu Evropy či z Tuniska. Další osud této krásně vybarvené potápky, jejíž hlava připomíná indiánského náčelníka s tvářemi pomalovanými válečnými barvami, však zřejmě bude dost děsivý. "Teď jsou rybníky čerstvě napuštěné, voda čistá, vše se zdá ideální k zahnízdění. Jenže kapři jim postupně vodu zakalí, takže ptáci nebudou schopni nakrmit mláďata, neboť potápky se při lovu řídí výhradně zrakem. Nová generace je tedy odsouzena k smrti hladem," na rovinu říká ornitolog Adolf Goebel, který vede exkurzi po rybnících.

Zatímco v šedesátých letech se chovalo 200 kilogramů ryb na hektar vodní plochy, dnes je to 450 kilo. Přírodovědcům se intenzivní rybníkářství nedaří zbrzdit ani v chráněných krajinných oblastech, jakou je například Třeboňsko. I tam si prý rybníkáři dělají, co chtějí, což začalo už divokou privatizací vodních ploch v devadesátých letech "Mrzí mě, že nechtějí pochopit, že nejen ryba má v tomhle státě právo na přežití," kroutí hlavou Josef Chytil, přírodovědec z Moravské ornitologické stanice v Přerově.

Ještě na počátku šedesátých let přitom stavy potápek černokrkých popisoval zoolog Jan Hanzák takto: "Jednotlivé hnízdní kolonie mají i několik set párů." V roce 1989 už ale v českých zemích hnízdilo jen šest tisíc párů, v roce 2000 maximálně osm set a loni posledních padesát párů. 

* Proč z přírody mizí i dříve běžné druhy ptáků?

* Proč už téměř vyhynul třeba sýček obecný, jenž dříve houkal z každého hřbitova, ale nyní v Česku hnízdí posledních deset až patnáct párů?

* A proč vědci netuší, z jakých příčin se radikálně snižují počty racků chechtavých?

* Kolik druhů ptáků už člověk vyhubil?

* Jak zabránit tomu, aby "naši" ptáci při přeletech přes Itálii, Maltu nebo Kypr neskončili svoji pouť v zavařovacích sklenicích coby vyhlášená lahůdka?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V ÚTERÝ 7. DUBNA 2015.