Na Hrádeček nedaleko Trutnova, kde bývalý prezident Václav Havel prožil poslední dny, nosí lidi stále květiny a zapalují svíčky. Hoří jich tu kolem stovky, další stovka už vyhasla. Kromě písemných vzkazů tu lidé zanechali symbolicky i dvě pivní lahve z nedalekého pivovaru Krakonoš, kde Václav Havel za totality pracoval - jak popisuje ve své hře Audience, chodil tam koulet nebo přikulovat.
K chalupě, kterou Václav Havel koupil v roce 1967, se v pondělí přijel poklonit třeba i důchodce Miroslav Králík z Trutnova, na kole zvládl dvanáctikilometrovou trasu i závěrečný namrzlý kopec. "Pana prezidenta jsem sice osobně neznal, ale moc jsem si ho vážil," říkal.
Uctít Havlovu památku přišli například i polští novináři či děti z blízké školy, u jejíhož vchodu visel černý prapor. "Ta naše silnice, kde se za den objevilo pět aut, se za poslední dva dny proměnila v dálnici. S panem prezidentem se sem nejezdí rozloučit jen místní, ale občas vidíme i auta s pražskou nebo polskou značkou," říká dvaadvacetiletá Martina Nováková z nedalekého stavení. Havla viděla naposledy začátkem prosince. "Jela jsem kolem jeho chalupy na koni, byl zrovna na zahrádce, tak jsme si chvíli povídali. Byl takový celý schoulený, nevypadal vůbec dobře, ale na nic si nestěžoval. Těšil se, že napadne sníh a bude pořádná zima," vypráví.
V hospodářství bydlí s rodiči i prarodiči. Právě sem si Havel ještě za totality chodil pro dopisy nebo na televizi.
"V říjnu jsem Václavovi posílala silný domácí vývar s nudlemi a taky ovocné švestkové knedlíky. Ty měl moc rád. Švestky tehdy přinesl jeho soused Andrej Krob," vzpomíná její babička Hana Pechanová. A jaký nejsilnější zážitek si vybaví? "Za totality jsme se jednu dobu s Václavem báli stýkat, hlavně kvůli dětem. Policie nám vyhrožovala. Po sametové revoluci na to velkoryse zapomněl, uměl odpouštět. Přivítal nás jako svoje sousedy a přátele," říká s dojetím.
Chalupu koupil Václav Havel v roce 1967 a brzy se stala centrem disentu. Právě tady vznikla Charta 77 či petice Několik vět. Havel to tady miloval a trávil tu většinu svého volného času.
K místu, kde Václav Havel strávil poslední dny života, nosí lidé květiny a svíčky. Ve sněhu jich tu září víc než sto, další stovka už dohořela. Místní lidé na Havla vzpomínají jako na velmi přátelského a milého člověka.
Pivní lahve z pivovaru Krakonoš nedaleko Hrádečku, kde Havel za totality pracoval - "koulel a přikuloval".
S exprezidentem Václavem Havlem se na Hrádeček přišla rozloučit i bývalá disidentka a jeho blízká přítelkyně Drahomíra Fajtlová. "Václav to tady miloval, dýchalo se mu tu mnohem líp než v Praze. A ze všeho nejraději tu byl za hospodáře, třeba stavěl plot nebo sázel křoví," vzpomíná.
Bývalému prezidentovi se na kole přijel poklonit i důchodce Miroslav Králík. "Osobně jsem pana prezidenta neznal, ale velmi jsem si ho vážil," pravil dojatý.