Bývalý prezident Václav Havel svolil k jedinému předvolebnímu rozhovoru. Pro časopis Týden. Hovořit o jednotlivých politicích se mu sice příliš nechtělo, nakonec ale řekl mnohé.
Paroubek mluví k dospělým jako k dětem, na Nečase si prý Havel zvykne rychleji než na Topolánka, Schwarzenberga si váží, ale teprve se ukáže, zda není jen symbolem. Zkrátka, nejblíže jsou mu stále zelení...
Byla někdy předvolební kampaň tak agresivní a zesměšňující jako ta letošní?
Myslím, že v předchozích volbách to takhle ostré nebylo. Navíc je to dost negativní kampaň. To mi milé a sympatické není. Především to ale prozrazuje krizi naší politiky. Tady se stává podivná věc. Když se o něčem řekne, že to má politické pozadí či politický kontext, tak to zní, téměř jako by se řeklo, že to má podezřelé pozadí či podezřelý kontext. Politika má prostě špatné jméno. Máme ale zkušenost, že tak jednou za dvacet let přicházejí určité otřesy, což souvisí se střídáním generací. Já nevolám po žádné revoluci, ale menší otřes, který by vynesl nahoru nové lidi, by asi už neškodil.
ČTĚTE TAKÉ: Pro změnu žena, pro ženu změna
Radek John lhal před soudem. Vězení však unikne
Jak by takový otřes mohl vypadat?
Máme jednoduchý nástroj: volby. A občanskou společnost. Někteří politici ji nemají rádi, protože v ní cítí konkurenci, ale právě ona je základem demokracie, teprve z ní vyrůstají politické strany. Komunisté dobře věděli, proč na občanskou společnost tak brutálně zaútočili.
Myslíte, že dnes občanská společnost chřadne?
Ona existuje, ale její podpora státem je podle mne dost chladná.
Zatím to vypadá na otřes v podobě Radka Johna. Překvapuje vás, že zrovna on je v současnosti nejpopulárnějším českým politikem?
Já jsem takových hvězd za posledních dvacet let zažil víc. Časem se to protřídí.
Je pro vás důvěryhodný?
Nevím. Ale pořad Na vlastní oči jsem měl rád.
Vezměme to podle preferencí. Na prvním místě se drží ČSSD. Proč Jiří Paroubek vzbuzuje u mladých lidí takové averze? Čím je podle vás popuzuje?
Těžko můžu mluvit za mladé lidi. Mně osobně pár věcí u Jiřího Paroubka také vadí. Jeho jazyk, jeho tón. Všimněte si, že kdykoli promlouvá, tak mluví jako dospělý člověk k dětem. Ale především mi vadí dvojsmyslnost zahraniční orientace ČSSD. Boj proti radaru a tajné obědy s panem Putinem u mě budí trochu rozpaky.
Jste zneklidněn průzkumy, které říkají, že ČSSD a KSČM by lehce daly dohromady většinu?
Pro ČSSD, pokud vím, stále platí bohumínské usnesení, které na vládní úrovni koalici s komunisty zakazuje. Opak by tedy byl zradou vlastního programu.
Jiří Paroubek o vás řekl, že toužíte po světě za železnou oponou...
Věru nevím, co tím myslel. Proti železné oponě jsem bojoval celý život. Ať tak či onak, pan Paroubek je v osobním styku podstatně sympatičtější než v televizi. Nevím, odkud bere televize tu čarovnou moc, že z nesympatického udělá sympaťáka a naopak.
Mohlo by se stát, že byste byl za nějakých okolností voličem ČSSD?
Sociální demokracie mi vždycky byla svou tradicí do jisté míry blízká, to ale neznamená, že bych ji musel volit.
Na druhém místě v preferencích je ODS. Je škoda Mirka Topolánka?
Sotva jsem si na Mirka Topolánka v čele ODS zvykl, vyměnili ho. Ale na Petra Nečase si asi zvyknu rychleji. Přišel jsem s ním do styku před lety, když byl náměstkem ministra obrany, a měl jsem z něho dobrý dojem.
Je to ta nová ODS, když v ní zůstali Langer, Bém a další?
Doufám, že nedoufáte, že vám budu recenzovat všechny politiky.
Doufám.
Nebudu!
Tak strany. Třetí strana - komunisti. Je hodně skličující, že jsou dvacet let po změně režimu na třetím místě?
Je to překvapující, ale je tomu patrně z více důvodů. Existuje například stále dost lidí, kteří celý život zasvětili "budování socialismu", chodili kamsi na brigády socialistické práce - a teď k stáru by měli říct, že celý jejich život byl nesmysl? Jiný důvod: komunistický stát se o člověka staral od narození po hrob a pro mnoho lidí je takový život pohodlnější.
| Václav Havel (73) |
| Byl posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky, až do roku 2003. Před listopadem 1989 byl za disidentskou činnost dohromady asi pět let vězněn. Jeho divadelní hry jsou známy po celém světě, mezi již kultovní patří Zahradní slavnost, Žebrácká opera, Largo desolato či Pokoušení. Po svém odchodu z Hradu napsal zatím jedinou hru - Odcházení. Ta ho také přivede k filmové režii. Natáčet se začne v červnu. |
Další důvod: lidé mají rádi do sebe zapadající hotovou ideologii, kterou lze jenom převzít a není třeba dál přemýšlet. Mladí lidé, plní antiestablishmentové energie, chtějí něco výrazně jiného.
A komunistická strana je výrazně jiná a nabízí srozumitelný výklad své jinakosti. Nabízí prapor. A to je vždycky velmi svůdné. Analytik by nepochybně našel deset dalších důvodů, proč mají komunisté tak vysokou podporu.
Asi jste hodně zklamaný.
Neřekl bych, že jsem osobně zklamaný. Dějiny se jen ubírají trošku jinudy, než jsme si představovali, že se ubírat budou. Tak to chodí a je to tak vlastně v pořádku. Byla by to nesmírná nuda, kdyby všechno bylo předvídatelné.
Vzpomínám si na slova, která jste mi řekl před rokem a půl na besedě v Brně v Divadle Husa na provázku. Tehdy jste přiznal, že si někdy říkáte, jestli jste to tehdy - vy disidenti - nedělali všechno zbytečně.
Lidé, kteří mají od narození až do smrti absolutní jistotu, že všechno vždycky udělali nejsprávněji, jsou mi podezřelí. Pochybnost o smyslu vlastního konání je nesmírně zdravá věc.
Pojďme k dalším stranám. Na čtvrtém místě je zatím TOP 09. Nerad o ní mluvíte. Z toho pro mě vyplývá, že z její existence nejste nadšen. Že pochybujete.
Uvidíme, co se z toho vyvine. Já jsem přítelem a ctitelem Karla Schwarzenberga. Ale jde o to, zda on je pouze líbivým vývěsním štítem, nebo zda má na tu stranu skutečný vliv.
A má?
Zatím nevím.
Radoval byste se z jejich úspěchu? Nemohou oni být tou katarzí - byť se starým Kalouskem?
Já budu raději hodnotit jejich konkrétní činy, než jim předem vyznávat či nevyznávat lásku.
Věci veřejné jsme probrali, hned za nimi jsou lidovci. Mají šanci přežít?
Zase mě nutíte recenzovat strany. Ale já se nevznáším někde nad vodami a nemám právo svrchu hodnotit kdekoho. Myslím, že lidovci přežili horší věci.
Měli lidovci někdy lídra, kvůli kterému byste je volil?
Zda bych je volil, nevím, asi ne. Ale velmi jsem si vážil Josefa Luxe. To byl vynikající muž a dobrý politik, který lidovou stranu vytáhl z bahna Národní fronty.
Proč chcete stále volit zelené? Není to ztracený hlas?
Já jsem zelený od dětství, možná zelenější a v lecčems radikálnější než celá strana. Vždyť já byl zelený ještě předtím, než se narodili pánové Liška a Bursík. Ale volím spíše ideje zelených, než že bych podporoval konkrétní předsedy, členy či poslance. Opravdu těžce nesu ničení krajiny, ovzduší, měst, rozvrtávání země. Když zelení neuspějí, přijde zkouška, jak vážně to myslí. Ukáže se totiž, zda pobyt mimo parlament ve zdraví přežijí. Každopádně zelená myšlenka žádnými volbami vyhlazena nebude.
Zelení budili u voličů stejné naděje jako kdysi Unie svobody a nyní Věci veřejné... Kde se stala chyba? Proč se z nich stala rozhádaná strana, která řešila jen malichernosti a nechala se zmítat náladami Dany Kuchtové, Olgy Zubové a Věry Jakubkové?
Hádky a rozpory provázely vznik zelených vždycky a zdaleka ne jen u nás. Doufejme, že naši zelení už mají revoluční fázi za sebou. Roli tam hrálo i to, že podnikatelský establishment v nich cítil zřejmě ohrožení, a tak jim házel laso do cesty. A některé z jmenovaných dam se do něj zřejmě chytly. Mouřenínky ale vykonaly své dílo a odejdou.
V tomto volebním období se bude rozhodovat i o příštím prezidentovi. Očekáváte s napětím, kdo by se jím mohl stát?
Podle mého mínění by strany měly ještě před volbami říct, koho chtějí volit.
Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle časopisu Týden, které vyšlo v pondělí 3. května.
Foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda
