Havlova lavička poničena. Tři dny po odhalení

Neznámý vandal poškodil o víkendu v Plzni v Šafaříkových sadech lavičku Václava Havla. Pamětní lavička připomínající bývalého prezidenta byla v Plzni slavnostně odhalena ve čtvrtek 30. října. O víkendu už byly z opěradel křesel ulámané zelené a červené skleněné artefakty symbolizující Havlův podpis. Budování pamětních laviček je světový projekt, který koordinuje Knihovna Václava Havla. Autorem lavičky je designér a architekt Bořek Šípek.

Policie dostala oficiální oznámení až v pondělí ráno, kdy krádež věcí z lavičky nahlásila zástupkyně magistrátu, řekl policejní mluvčí Jan Koželuh. Podle oznamovatelky se skleněné artefakty ztratily někdy v době od pátku do neděle. Policie se případem zabývá a hledá pachatele. Lavička je v sadovém okruhu, jen kousek od ní stojí sousoší Spejbla a Hurvínka. V roce 2002, pár měsíců po instalaci soch, vandalové postupně urazili hlavy oběma postavičkám.

Podle mluvčí městské police Jany Pužmanové místem procházejí hlídky strážníků několikrát během služby. Na poškození lavičky městská policie přišla sama až v pondělí. "Kamera, která by měla dohlédnout na místo, kde je lavička Václava Havla, není v současné době v provozu," řekla Pužmanová.

Podobně byla letos v červenci poškozená také Havlova lavička, která stojí v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Neznámí vandalové tam zlikvidovali tři skleněné objekty.

Plzeň dala na instalaci lavičky 350 tisíc korun, nahlášená škoda je podle policie předběžně asi 10 tisíc korun. "Je to smutné, je to nepříjemné, je to neomluvitelné vandalství, nicméně s Knihovnou Václava Havla jsme domluveni na postupu s opravou," řekl primátor Martin Baxa, který se o instalaci lavičky zasazoval. Pamětní Havlovy lavičky jsou už v USA, Španělsku, Irsku a v Itálii. V ČR je má Praha, České Budějovice, Hradec Králové a Plzeň, v dalších městech se lavičky připravují.

Lavičku tvoří dvě křesla z kovu a týkového dřeva spojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa. Rohy křesel zdobí skleněné artefakty, zelená ulita a červené srdce, které evokují typický Havlův podpis. Vždy se podepisoval zeleným perem a pak udělal červené srdce, popsal Šípek. V Plzni se dlouhou dobu vedly debaty o pojmenování nějakého místa po Havlovi. Žádný z návrhů ale neprošel. Neuspěl návrh, aby se po něm pojmenovalo nově postavené divadlo, přejmenovalo náměstí Míru nebo aby jeho jméno nesla kulturní fabrika, která měla vzniknout v areálu bývalých kasáren Světovar.

Cílem projektu je vytvoření sítě míst ve veřejném prostoru, která mohou přispět k setkávání. Míst, kde bude možné diskutovat a přemýšlet v duchu Havlových ideálů a životních postojů.