Potrat budou moci v Česku podstoupit zřejmě brzy také cizinky. Uměle ukončit těhotenství tu budou kromě Češek moci ženy z členských států Evropské unie i z dalších zemí, které v České republice žijí natrvalo. Počítá s tím zdravotnická reforma, jejíž návrh předložil k připomínkám ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Právě možnost interrupce pro ženy ze zahraničí byla před pár lety jedním z důvodů krachu reformních návrhů bývalého ministra Tomáše Julínka (ODS). Proti se tehdy postavili vládní lidovci, mluvili o potratové turistice. Zástupci nynějších vládních stran ale s Hegerovým návrhem souhlasí.
Část zdravotnické reformy, kterou tvoří trojice zákonů, by vláda ráda ve sněmovně začala projednávat do pololetí. S částí důchodové reformy se pak chystá spojit hlasování o důvěře. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby kabinet dostal tři navrhované zákony co nejdřív. Doba, po kterou k nim mohou instituce a organizace podávat připomínky, je kratší. Trvá jen deset dnů. Lhůta má skončit v pátek.
Umělé ukončení těhotenství upravuje zákon o specifických zdravotních službách, který obsahuje i pravidla pro umělé oplodnění, sterilizaci či operativní přeměnu pohlaví. Potraty se v Česku provádějí podle zákona z roku 1986. Podle ministerstva zdravotnictví se od té doby mnoho změnilo.
"Legalizace umělého ukončení těhotenství byla provedena nejen ve většině zemí s totalitním režimem, ale i v demokratických zemích západní Evropy," uvedli autoři zákona. Rozdílný přístup k občankám zbývajících států sedmadvacítky a k cizinkám s trvalým a přechodným pobytem, které v Česku oficiálně tento zákrok podstoupit nemohou, je podle tvůrců normy v rozporu s předpisy Evropské unie.
Umělé ukončení těhotenství bude možné ze zdravotních důvodů, ale i na žádost ženy. Ve druhém případě ho bude možné provést stejně jako dnes do 12. týdne těhotenství. Z "genetických důvodů" to pak bude nejpozději do 24. týdne.
Potratová turistika?
Možnost uměle ukončit těhotenství zaručoval cizinkám už návrh Julínkovy reformy. Tehdy se proti tomu postavili vládní lidovci. Mluvili o tom, že se Česko stane cílem potratové turistiky Evropanek. Někteří právníci i politici už tehdy ale podotýkali, že pokud by Česká republika euroobčankám tuto možnost nedala, mohly by jí hrozit žaloby od Evropské komise a pokuty.
"Bude-li výkon proveden z indikací dle našich zákonů, je vše v pořádku. Nesmí to být komerce a dobře placená turistika," sdělil zdravotní expert VV Jiří Štětina. Hegerův návrh prý v tomto bodě podporuje. Také předseda zdravotního výboru sněmovny Boris Šťastný (ODS) řekl, s chystanou legislativou o potratech souhlasí. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík ČTK řekl, že jeho sněmovní frakce o tomto tématu zatím nedebatovala a návrh žádné ohlasy nevzbudil.
Předloženou normu o specifických zdravotních službách z Hegerovy reformy doplňují ještě zákony o zdravotních službách a o záchranné službě. První z dvojice má posílit práva a postavení pacientů. Místo zdravotní péče by měli dostávat zdravotní službu. Předem by měli také vědět třeba i to, co si budou muset sami doplatit. Druhý zákon stanovuje, že záchranná služba má dorazit do 20 minut.
Zdravotnické reformní návrhy jsou terčem kritiky. Nesouhlasí s nimi odboráři, lékařská komora ani koalice soukromých lékařů. Odborům vadí například to, že se péče mění na službu. Míní, že reforma tak má jen vytáhnout víc peněz z kapes pacientů. Koalice soukromých doktorů zas má výhrady třeba k chystaným změnám v poplatcích. Tvrdí, že navrhované zákony jsou jen "kompiláty materiálů", které jim zasílali k připomínkování Hegerovi předchůdci.
