Stav a dodržování lidských práv v ČR se loni podle Českého helsinského výboru téměř ve všech oblastech zhoršily, podobně jako v předchozím roce. Výbor ve zprávě, kterou v úterý zveřejnil, poukazuje na nezaměstnanost, negativní důsledky sociálních reforem, nárůst počtu lidí bez domova, snižování dostupnosti zdravotní péče nebo na šíření protiromských nálad.
"V oblasti sociálních práv je situace mnohých lidí nejen neradostná, ale přímo zoufalá. Lidé přicházejí o práci nikoli vlastní vinou, jen stěží získávají novou a bez finančních prostředků nejsou schopni dostát svým závazkům," uvedla ve zprávě nynější předsedkyně výboru Táňa Fischerová.
Poukázala například na absenci zákona o sociálním bydlení. Vláda Petra Nečase podle Fischerové "neudělala nic proti spekulantům s ubytovnami a nechala těmto ´majitelům´ volné pole pro lichvu." Předsedkyně kritizovala také zavedení sKaret pro výplatu sociálních dávek nebo povinnost nezaměstnaných hlásit se na poštovních pobočkách a vykonávat veřejné práce, což už zrušil Ústavní soud.
Výbor se pozastavil také nad pokračující diskriminací žen, seniorů, mladých či příslušníků menšin. "V důsledku ekonomické a sociální krize společnosti jsou diskriminační praktiky četnější a sofistikovanější," uvedl. Stále podle výboru trvá segregace zejména romských dětí v systému základního vzdělávání.
Velký problém podle výboru stále představují ubytovny, které jsou pronajímány mnohdy v nevyhovujícím až dezolátním stavu. Často jde jen o pokoje bez vlastní kuchyně sociálního zařízení. Výše nájemného se přitom v některých ubytovnách pohybuje i několikanásobně nad úrovní tržního nájemného v obci.
Zpráva připomíná, že se podle údajů ČSÚ sice v Česku loni zastavil růst počtu lidí ohrožených chudobou, kterých bylo zhruba 990 tisíc, ale zvýšil se počet domácností s příjmy pod hranicí životního minima na zhruba 160 tisíc. Výbor ale upozornil na to, že se šetření týkalo jen lidí bydlící v bytech, nikoli v ústavech či ubytovnách.
Výbor poukázal i na to, že zhoršování životní situace vede u řady lidí k latentnímu rasismu a příklonu k extremistům z krajní pravice. Mezi její představitele zařadil kromě Dělnické strany sociální spravedlnosti také sdružení Akce D.O.S.T., které podle zprávy "ideově navazuje na předválečné české fašistické hnutí". Výbor ve zprávě varoval také před populismem, xenofobií a zhoršováním postavení imigrantů v Česku.
