Herman: ministrem kultury díky lobby "církevních kámošů"?

Začíná rudý úklid! Odvolali mě, protože jsem antikomunista! Herman ústav zadlužil, zvažujeme trestní oznámení. To jsou jen některé z loňských dubnových titulků v tisku. Ale kdo se v nich měl vyznat? A jak vůbec porozumět tomu, co se dělo kolem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), jemuž dnešní lidovecký kandidát na ministra kultury Daniel Herman šéfoval od srpna 2010 do dubna 2013?

"Byla to sprostá politická objednávka," řekl loni časopisu TÝDEN Herman k svému odvolání. Má-li pravdu, je třeba vzít v potaz, že v těchto případech bývají představitelé státních institucí "odejíti" i z důvodu snahy rozbít vztahové struktury kolem sebe. Své první politické kontakty přitom Herman získal, když měl v minulosti jako kněz blízko k Hnutí fokoláre (Co je fokoláre, viz rámeček na konci článku) uvnitř katolické církve. Udržuje si je celoživotně, což nepopírá.

Z průvodce duchovním

Herman v osmdesátých letech působil jako pomocný dělník pekáren či průvodce na zámku Hluboká. V červnu 1989 byl vysvěcen. Sametová revoluce jej zastihla jako kaplana v Klokotech u Tábora. Sám říká: "Pořádal jsem v kostele duchovní programy zaměřené na morální obrodu společnosti. V promluvách jsem se zaměřoval na novodobé dějiny církve, zvláště na období komunistických represí."

Že byl vliv Hermana v minulosti založen i na jeho vazbách k Hnutí fokoláre, dokládá jeho úzký vztah s Miloslavem Vlkem - od roku 1994 moderátorem mezinárodních biskupských setkání fokoláre. Na jaře 1990 ho Vlk ještě jako českobudějovický biskup oslovuje, aby mu dělal tajemníka. Odcházejí do Prahy, kde se Vlk stává arcibiskupem, pak kardinálem. Ve funkci jeho sekretáře působí Herman do roku 1995.

Kritika papeže?

Následně pracuje jako mluvčí České biskupské konference. Církevní hodnostář, jenž nechce být jmenován, vysvětluje: "Velkou Hermanovou chybou bylo, že se jako mluvčí vyjádřil v roce 2005 veřejně k volbě nového papeže, což vyvolalo značnou negativní reakci u čelných církevních představitelů. Tato Hermanova aktivita znamenala v té době i významný problém pro Vlka, který aféru musel řešit na úrovni Vatikánu."

To Herman popřel: "S kardinálem Vlkem máme velmi blízký osobní vztah. Že by se něco řešilo ve Vatikánu, slyším prvně. To bude spekulace, spojená s volbou Benedikta XVI. Pomluva od mých nepřátel, které mám jak mezi komunisty, tak ultrakonzervativními křesťany."

Hermanova slova jsou nicméně v rozporu s tvrzením olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera: "Někdy jsem měl dojem, že přesně nerozlišoval oficiální stanovisko a soukromý postoj." Graubner (podle některých církevních pramenů také fokolarín) byl v letech 2000 až 2010 předsedou České biskupské konference. Lze však říct, že byl zastáncem konzervativnější linie v církvi než Vlk a jeho souputníci.

Herman byl poté z místa mluvčího biskupské konference "odejit" a musel opustit i kardinálův úřad. Vzdal se kněžství. "Co vím, odešel z církve, protože byl znechucen. Byly v tom osobní věci," sdělil k tomu Hermanův přítel František Bublan, do 4. září 2006 ministr vnitra za ČSSD.

Místo na Policejním prezidiu

"Bublan má historicky jako bývalý kněz velmi dobré kontakty s fokoláre a podal Hermanovi pomocnou ruku," doplňuje zdroj z církve. Herman získal místo na Policejním prezidiu. "František Bublan mému hledání nové životní cesty dobře porozuměl," potvrzuje dnes s tím, že přednášel i na specializovaných kurzech pro policejní mluvčí. V letech 2007 až 2008 působil v resortu kultury a od roku 2008 vedl pražskou kancelář Jana Švejnara. Dvanáctého srpna 2010 se stal ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů, kam si s sebou přivedl i Vlka.

Je otázkou, mohl-li být bývalý duchovní Bublan společně s představiteli fokoláre ve skupině, jež vytvořila lobby na prosazení Hermana do čela ÚSTR. Ač to rázně odmítá, fakt je, že Ústav mohl být pro Bublana a jeho přátele (třeba Karla Randáka a další) jako dlouholetého zpravodajského důstojníka velmi zajímavou institucí, neboť spravuje archivní dokumenty někdejší Státní bezpečnosti, vojenských zpravodajských složek a archiválie z dob druhé světové války.

"Tam určitě nebyla žádná lobby," připojuje se Herman. "Sám jsem ve fokoláre nebyl, ale s těmi lidmi se znám od počátku 90. let. Jinak kardinál Vlk fokolarín je, ale je i původním povoláním archivář. Konzultoval jsem s ním tyto otázky. I zásadní kroky svého života. Je proto logické, že jsem ho jmenoval členem vědecké rady ústavu."

Komunistický puč?

Když letošního 10. dubna rada Ústavu pro studium totalitních režimů Hermana odvolala, vyvolala tím poprask. Expremiér Petr Nečas tehdy prohlásil, že "má důvodnou obavu, že paralyzace ÚSTR ještě před volbami je podmínkou, kterou si dala KSČM před případnou povolební spoluprací s ČSSD". Socialisté spekulace odmítli.

Podle nové ředitelky Pavly Foglové Herman před odchodem zvýšil mzdy 29 pracovníkům, aniž byl v rozpočtu úřadu dostatek peněz, Zvýšení platů tak prý zatíží ÚSTR o 52 tisíc měsíčně, ročně téměř o půl milionu korun. Herman, jak tehdy doplnila Foglová, rozdal v lednu 2013 zaměstnancům na odměnách 900 tisíc. "Sedm osob si rozdělilo skoro polovinu. Většinou ředitelé odborů." Radní podali trestní oznámení.

Herman nato (loni v květnu) vstoupil do KDU-ČSL, kterou vede Pavel Bělobrádek, mimochodem známý Bublanův, a stal se lídrem pražské kandidátky do předčasných sněmovních voleb, v nichž byl zvolen poslancem. V hlavním městě získal 6305 preferenčních hlasů a lidovci 5,46 procenta. Od července 2013 pracuje také jako tiskový mluvčí strany.

Varování J. Reinsberga

Ale zpět k Hnutí fokoláre, s nímž zřejmě Hermanův život úzce souvisí. Již zesnulý kněz Jiří Reinsberg († 2004), jenž přes půl století působil v pražském chrámu Matky Boží před Týnem a kostele svatého Havla, na sklonku života varoval: "Tihle duchovní kámošové jsou strašně nebezpeční. Těch různých hnutí je samozřejmě víc, ale hlavní nebezpečí bych viděl u tří - u Opus dei, fokoláre a charismatiků. Stala se z toho jakási partaj a to není dobře. Druhá věc je, že si navzájem pomáhají k postům."

"Příslušníci fokoláre jsou mimořádně aktivní," řekl také loni časopisu TÝDEN exministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek. Coby někdejší šéf lidovců sváděl s hnutím boje: "Oblíbili si lidovou stranu jako politickou instituci, v níž se chtěli angažovat. Problém je, že díky tomu v KDU-ČSL vznikla paralelní rozhodovací struktura. Strana měla volené orgány a vedle nich bylo fokoláre - propojené, dobře organizované a snažící se ovlivňovat rozhodování."

Podle Kalouska začalo hnutí intenzivně usilovat o rozhodující vliv ve straně až po smrti Josefa Luxe v roce 1999. "Fokoláre odvádí v katolické církvi jistě dobrou práci, ale v lidové straně nemá vůbec co dělat," zdůrazňuje Kalousek. Spekulace o působení fokolarínů v pozicích náměstků, šéfů ministerských odborů či členů statutárních orgánů státních firem nabývají s těmito ostrými výroky reálnějších kontur. Budou mít nyní díky Hermanovi zásadní vliv na ministerstvu kultury?