Sloužil Rothschildům, s wehrmachtem došel až k Moskvě
11.10.2009 17:00 Původní zpráva
Vlivný rod Rothschildů žádá o vrácení majetku na Ostravsku. Poslední předválečný sluha Rothschildů Karel Sládek (98) vypráví o službě u mocných průmyslníků i o své následné válečné anabázi. Sládek došel v uniformě wehrmachtu až téměř k Moskvě, aby se na bývalý statek Rothschildů vrátil ze zajetí teprve na Vánoce v roce 1949.
Co všechno se dá zažít za jediný život v pohraničním Slezsku? Rajtovat na koni za barvy jezdeckého pluku T. G. Masaryka, být sluhou u věhlasného rodu Rothschildů, bojovat v německé uniformě v Polsku, Francii i v Rusku, strávit pět let v sovětském lágru a pak až do penze pracovat ve znárodněném statku svého bývalého zaměstnavatele barona Alphonse Rothschilda. To vše prožil Karel Sládek (98) ze slezských Šilheřovic. Reportér on-line deníku TÝDEN.CZ se s neuvěřitelně vitálním pamětníkem potkal, když zjišťoval podrobnosti o současných restitučních žádostech Rothschildů.
Dojemné loučení s Rothschildy
Rothschildové žádají část majetku, který bohaté židovské rodině ukradli nacisté na podzim roku 1938. "Pamatuji si na ten zmatek, když tady byli Rothschildové naposledy. Na vozy spěšně nakládali předměty, které jim nevíce přirostly k srdci," vzpomíná Karel Sládek na nádvoří zámku v Šilheřovicích.
Právě tady sloužil od roku 1935 u Alphonse a Clarice z rodu Rothschildů, u posledních předválečných majitelů skvostného sídla nedaleko Ostravy. Právě ze zdejšího zámku Rothschildové kontrolovali svoje průmyslové impérium už od poloviny 19. století. "Paní Clarice nakonec nechala nastoupit služebnictvo a dojatě se rozloučila. Řekla, že éra Rothschildů v Šilheřovicích skončila," vzpomíná Sládek. Díky kontaktům a postavení se šilheřovickým Rothschildům podařilo opustit třetí říši právě včas, takže se nestala obětí šestimilionového pogromu, který na Židech měli zanedlouho spáchat nacisté.
25 kilometrů od Moskvy
Sluha Karel Sládek přišel v den odjezdu Rothschildů o práci, ale zatím neměl tušení, že politikové ho právě ženou na druhý břeh. Po začlenění Hlučínska do třetí říše (nikoliv do Sudetské župy jako ostatní zabraná československá území) se stal ze Sládka automaticky říšský občan. "Do wehrmachtu pak jako první z vesnice rukovali mladí kluci, kteří měli za sebou službu v Československé armádě," vypráví Sládek, který v letech 1932 až 1935 sloužil u 7. jezdeckého pluku T. G. Masaryka v Hodoníně. "Bylo nás takových ve vesnici jedenáct. Za pár měsíců stejně rukovali další vrstevníci a všechny nás hnali na Polsko."
To už Sládek vzpomíná na září 1939 a vypuknutí druhé světové války po napadení Polska Německem. "Po Polsku mě čekalo francouzské tažení a nakonec v roce 1941 Rusko," vypočítává Sládek. Během bojů byl šestkrát zraněn a přišel o desítky kamarádů z přední linie. "Se 102. divizí jsem se někdy na konci roku 1941 dostal až dvacet pět kilometrů před Moskvu." U sovětské metropole se však z dosud bleskového tažení stala poziční válka. "A pak už nás Rusové jen tlačili nazpátek, i když do zajetí jsem padl až u Breslau," vypráví Sládek.
Pět let v zajetí
Breslau čili dnešní polská Vratislav přitom leží ve Slezsku, pouhých 200 kilometrů od Šilheřovic, tedy od rodiště Karla Sládka. "Rusové mě odvezli tisíce kilometrů nazpět do zajateckého tábora někam k Belgorodu, tam jsem těžil uhlí pro Stalina."
O ROTHSCHILDECH NA OSTRAVSKU |
Zakladatel bankovního domu ve Frankfurtu nad Mohanem Amschel Mayer Rothschild zplodil na sklonku 18. století pět synů, které postupně usadil do čela bankovních domů ve Frankfurtu, Neapoli, Londýně, Paříži a Vídni. A ti pak společně dovedli podnik ke světové proslulosti. Syn, na kterého připadla Vídeň, se jmenoval Salomon Mayer. I on sice nejprve "opečovával" peníze v centrále ve Frankfurtu, ale už v roce 1816 se stal dvorním faktorem Habsburků a ve Vídni vznikla i bankovní filiálka. Salomon Mayer pak začal nenápadně ovlivňovat celou rakouskou politiku, dobře znám byl třeba jeho citelný vliv na strategická rozhodnutí knížete Metternicha. Záhy úspěšně vyzkoušel podnikání, financoval železniční trať z Vídně na Ostravsko a díky ní pronikl přímo na startovní čáru počínajícího průmyslového boomu "metropole uhlí a železa". Od olomouckých arcibiskupů si v Ostravě roku 1835 propachtoval Rudolfovu huť a o devět let později ji koupil. Vítkovické železárny začaly dobývat svět. Salomona Mayera Rothschilda však zajímalo i pozemkové zázemí severovýchodní "kolonie" vídeňského bankovního domu. K dolům a železárnám přibyla tři panství včetně výše popisovaného šilheřovického, které není vzdáleno ani deset kilometrů od centra dnešní Ostravy. Za Salomona Mayera přitom Šilheřovice nenáležely rakouské monarchii, nýbrž Prusku (do roku 1920), Rothschildy však žádné státní hranice nebrzdily. Podle historiků byli už tehdy prototypem dnešních "globalizačních podnikatelů". Syn Anselma Salomona se po otcově smrti spojil s uhlobarony Gutmanny a vzniklo tak Vítkovické horní a hutní těžířstvo, které bylo v Ostravě činné až do záboru města nacisty. |
Z Rothschildova statku, kde se v malém domku u brány Sládek narodil a podnes tady žije, už se mezitím stal státní statek. Na šilheřovickém zámku žily vylekané řecké děti odvezené z občanské války na Balkáně.
Rothschildové sice v letech 1946 až 1948 jednali se státem o návratu majetku, Únor 1948 však jejich naděje zcela zmařil. Gottwaldův režim považoval Rothschildy za úhlavní ideové protivníky a bývalé „otrokáře ostravských hutníků a horníků".
Setkání po 71 letech
Teprve v minulých dnech se Rothschildové na pár hodin vrátili do Šilheřovic, aby vysvětlili svoje restituční záměry. Karel Sládek zástupci rodu vysvětlil, jak před válkou pečoval o levé křídlo zámku, které mu bylo svěřeno. I na několik pitoreskních detailů, jak baronka Clarice Rothschildová milovala pečené kachny a jak neustále vyžadovala pečlivě vyleštěné nádobí i mobiliář zámku.
Po jednasedmdesáti letech se tak potomek posledních majitelů zámku baron Geoffrey R. Hoguet symbolicky sešel s posledním sluhou svých předků. Po arizaci, konfiskaci a znárodnění se rod možná dočká i restituce. Záleží, jak se zrovna natočí pověstné kolo dějin.
"No vidíte! Když se před válkou Rothschildové loučili se zámkem, mysleli si, že se tady už nikdy nevrátí. Když teď uspějí u soudu, budou tady třeba zase hospodařit," přemítá Karel Sládek.
Foto: Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.