Město Plzeň dnes poprvé uctilo památku Plzeňana Josefa Hlavatého, který se 20. ledna 1969 večer polil petrolejem a zapálil. Svůj čin spáchal jen pár dnů poté, co se v Praze pokusil upálit Jan Palach. Stejně jako Palach, tak i Hlavatý na následky svého činu o pár dnů později zemřel. Pietní setkání se uskutečnilo na náměstí T. G. Masaryka, před 50 lety nazývaném Dukelské, v místech tehdejší události. Květiny za město, jež akci organizovalo, položil primátor Martin Baxa (ODS). Uctění památky se zúčastnila i Hlavatého neteř Jaroslava Silvarová s rodinou.
"Josef Hlavatý má sice rozporuplný životní příběh a je člověkem jiného typu, než byl Jan Palach, ale klíčové svědectví z 20. ledna 1969 nám dává směr k tomu, abychom ho počítali mezi lidi, kteří vyjádřili nesouhlas se svou okupací. Jeho zápalná oběť vyvolala okamžitě velkou reakci, zmínil ho tehdy i prezident Ludvík Svoboda, který se snažil uklidnit atmosféru v zemi po Palachově smrti," řekl Baxa.
Složkám komunistického režimu se ale pak čin tehdy pětadvacetiletého Hlavatého podařilo z povědomí lidí vymazat. Z dějin tak na 50 let prakticky zmizel, uvedl primátor. Město si ale bude Hlavatého protest v dalších letech připomínat pravidelně, letos to bylo poprvé. "Už kvůli jeho rodičům a sestře, tedy mé mámy, je dobře, že se takto veřejně připomněla jeho oběť. Oni byli vyřízeni nejen z toho samotného činu, ale i z toho, co to následně rozpoutalo," řekla novinářům Hlavatého neteř Jaroslava Silvarová.
Hlavatý utrpěl při svém činu popáleniny druhého stupně na 66 až 70 procentech povrchu těla, zraněním podlehl 25. ledna 1969. Po převozu do vojenské nemocnice byl při vědomí a podle dostupných pramenů během ošetřování lékařům opakoval, že "čin spáchal na protest proti tomu, že jsou zde Rusové".
Tehdejší režim jeho skutek popsal jako akt člověka potýkajícího se s osobními problémy, a ne jako politicky motivovaný čin. Přitom ještě 20. ledna večer prezident Svoboda v televizi řekl, že v Plzni na sebe mladý člověk vztáhl ruku podobně jako Palach. Den nato ale už státní orgány Hlavatého motivaci zpochybnily. Média s odvoláním na vyjádření ministra vnitra kladla důraz na Hlavatého nespolehlivost, problémy s alkoholem, časté změny zaměstnání a depresi z nedávného rozvodu a omezení kontaktu s dětmi. Oficiálně tak nebyl považován za Palachova následovníka a lidskou pochodeň číslo dvě.
