Životní prostředí
Hnutí Duha představilo ekologické návrhy do plánu obnovy

"Stínový" návrh ekologických opatření pro Národní plán obnovy v úterý představilo hnutí Duha. Ekologové popsali kroky pro krajinu i energetiku, které by podle nich měly dobrý dopad jak na životní prostředí, tak i sociální oblast a ekonomiku v Česku. Postupy a možné přínosy prezentovali na tiskové konferenci v Praze.

Národní plán obnovy vzniká na základě mimořádného fondu Evropské unie. Ten má pomoci členským zemím překonat následky pandemie koronaviru. Česko může prostřednictvím plánu získat zhruba 180 miliard korun. Duha se však obává, že se zatím rodí nesourodý slepenec existujících programů. Ekologové připomněli, že 30 procent unijní pomoci má jít na opatření týkající se ochrany klimatu. A právě na prezentovaných návrzích popsali směr, kterým by se podle nich bylo dobré vydat i s pomocí využití již zavedených programů podpory.

Expert na energetiku Karel Polanecký v úterý představil návrh na instalaci 300 tisíc nových solárních střech dotovaný téměř 57 miliardami korun. Podle ekologů by program zaměřený střešní fotovoltaické elektrárny do pěti kWp zajistil investice 113 miliard korun a vytvořil asi 20 tisíc pracovních míst napříč republikou - včetně znevýhodněných regionů. Podle Duhy by pomohl až milionu lidí ušetřit za elektřinu a přispěl k energetické proměně Česka. Podle Polaneckého by dotace pokryla 50 procent nákladů. Dodal, že lidé "prokázali schopnost" pracovat s programy Nová zelená úsporám i kotlíkovými dotacemi. Dobře nastavený program by tak podle jeho názoru mohl mít úspěch.

O krajinných opatřeních pro zmírnění následků intenzivního zemědělství a meliorací, která by měla zároveň pozitivní dopad na zaměstnanost, hovořil Jan Skalík. Je podle něj třeba výrazně investovat především do revitalizace toků, úpravy či odstranění nevhodných drenáží, obnovení mokřadů a zlepšení struktury krajiny.

Duha navrhuje například revitalizaci dva tisíce kilometrů toků, tedy asi desetiny z celkového počtu výrazně upravených toků, za 20 miliard korun. Návratnost v úsporách za povodňové škody by podle nich přišla do deseti let a proces by přinesl 15 tisíc pracovních míst. Skalík doplnil, že by se tím snížily povodňové vlny i dopady sucha a podpořila biodiverzita.

Až 40 tisíc pracovních míst

Duha také počítá s obnovou jedné třetiny rozlohy bývalých mokřadů mimo zemědělské plochy a vyčleněním zemědělské půdy o rozloze asi jednoho milionu hektarů pro zasakovací pásy vegetace, příkopy či tůně. To by podle organizace přineslo až 40 tisíc pracovních míst a stálo 60 miliard korun.

Jako další velké téma pak Skalík zmínil nutnost investic do obnovy krajinné struktury a ochrany proti vodní erozi. Ve střednědobém horizontu by dle ekologů mělo přibýt asi 400 tisíc kilometrů mezí, 17 500 hektarů remízků a 15 tisíc kilometrů liniové zeleně. Tak by se dosáhlo poloviny obnovy poloviny krajinných prvků z doby před rokem 1945. Tyto kroky přispívající k lepší biodiverzitě či struktuře půdy, podle ekologů není snadné vyčíslit, odhadli je však do 12 miliard korun.

Skalík upozornil, že i tady peníze mohou jít skrze existující cesty - například Operační program Životní prostředí či Společnou zemědělskou politiku. Dodal, že však bude třeba posílit příslušnou administrativu, podnítit některé legislativní změny a povzbudit debatu ohledně jednání pozemků, na kterých budou prováděny úpravy.

Dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy, má vláda projednat 12. října.