Jméno málokterého novináře aktivního v době před bezmála stoletím je tolik skloňováno ještě i dnes. Ferdinanda Peroutku zpřítomnil široké veřejnosti prezident Miloš Zeman, když ho 27. ledna 2015 u příležitosti vzpomínkové akce na osvobození Osvětimi označil jako příklad "fascinace intelektuálů zrůdným učením". Intelektuál to byl - a také spisovatel a dramatik. Narodil se právě před 125 lety.
Coby mladý novinář se Ferdinand Peroutka pohyboval v okruhu prezidenta T. G. Masaryka, Karla Čapka a jeho pátečníků, skupiny demokraticky smýšlejících osobností, jež se scházívaly vždy v pátek ve spisovatelově vile. Působil jako redaktor novin Tribuna, později vedl revue Přítomnost, přispíval rovněž politickými komentáři do Lidových novin. Nezřídka v nich kritizoval nacistické či komunistické vlivy, považoval je za zhoubné.
"Komunismus - ze své volby - je největším žijícím nepřítelem svobody. V zápase proti sobě stojí systém demokratický a komunistický, ne kapitalistický a socialistický," tvrdil například v roce 1959. To už byl více než deset let v exilu. Po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval nejprve do Anglie a později do Spojených států a Mnichova, odkud vedl českou redakci Rádia Svobodná Evropa.
Ač bylo Peroutkovo jméno v západním světě dobře známo, komunistické a zejména pak normalizační garnituře se povedlo ho téměř dokonale upozadit. Když novinář v roce 1978 v USA zemřel, československá veřejnost se o tom ani nedozvěděla. Až sametová revoluce opět otevřela stavidla informacím všeho druhu, které sem začaly proudit zpoza zbořené železné opony. A Peroutku s jeho výroky vzali za svého opět intelektuálové, novodobí "pátečníci".
Hitler je gentleman
Učiněný peroutkovský boom ovšem před pěti lety nastartoval sám prezident republiky. Po prohlášení o Peroutkově fascinaci zrůdným učením se na Miloše Zemana snesla výrazná kritika. Zeman reagoval slovy: "Před více než třiceti lety jsem po několik měsíců v Klementinu pročítal časopisy Přítomnost. A protože mám fotografickou paměť, přesně si pamatuji, že článek s tímto titulkem (Hitler je gentleman) byl vlevo dole."
Následovaly hon za údajným Peroutkovým textem, jenž zaměstnával prezidentskou kancelář po mnoho měsíců, žaloba novinářovy vnučky Terezie Kaslové a vznik nového idiomu "vlevo dole".
Jedním z argumentů Zemanových oponentů je přitom fakt, že Peroutka byl mezi lety 1939 a 1945 vězněn v koncentračním táboře právě za své protinacistické smýšlení. Smířlivé vyznění některých jeho předválečných textů je nutno hodnotit v kontextu doby, vnímat Peroutku jako antisemitu by byl omyl, tvrdí historici. Ostatně, byl by sám proti sobě, i jeho rodinné zázemí bylo česko-německo-židovské.
|
Cena Ferdinanda Peroutky |
|
V předvečer výročí narození Ferdinanda Peroutky je získal publicista, spisovatel a filmový scenárista Ondřej Štindl, aktuálně působící v Týdeníku Echo. Podle Martina Gromana, předsedy Společnosti Ferdinanda Peroutky, chtěla porota poté, co v minulých ročnících ocenila zejména investigativní novináře, obrátit pozornost také na okrajové téma kultury. V minulých letech cenu obdrželi například Jaroslav Kmenta, Jakub Szántó, Vladimír Kučera či Martin Veselovský. |
Ocenění pro novináře, kteří se vyznačují naprostou bezúhonností, vysokou mravní integritou, osobní zodpovědností za společenské důsledky svého publicistického působení, jejich práce má mimořádnou úroveň a vychází z demokratické orientace, se letos udělovalo již popětadvacáté. 
