V Ostravě proběhlo poslední den v červnu setkání historiků a nadšenců zabývajících se operací Anthropoid. Návštěvníci zhlédli několik dokumentů a vyslechli slova učitele dějepisu PhDr. Tomáše Caloně, který se touto tematikou blíže zabývá a dlouhodobě mapuje osudy odbojářů. Mezi dokumenty patřil například i krátký film ze série Krvavá léta: BONUS: Hrdinka operace Anthropoid Jindřiška Nováková, ve kterém vypráví Jiří Padevět, badatel, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia příběh mladé dívky.
Hlavním programem dne byli hrdinové ve stínu, tedy lidé stojící za úspěchem Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, neobyčejně obyčejní občané - muži, ženy, ale i děti. O nejmladší účastnici odboje, jíž byla Jindřiška Nováková, vyprávěl i Caloň.
Jindřiška se narodila 6. května 1928 Václavu a Marii Novákovým. Rodina měla čtyři děti, Jindra byla nejmladší. Byli to velcí vlastenci a vášnivě navštěvovali Sokola, kde se Václav seznámil s Janem Zelenkou, který ho přesvědčil k napomáhání odboji.
Parašutisté se u rodin střídali. Nemohli nikde zůstat příliš dlouho. Pro dobrovolníky to byla pocta a nesmírné hrdinství. Domovní kontroly probíhaly bez varování, nejčastěji pozdě v noci.
Novákovi byla právě ta rodina, ke které přišel Jan Kubiš jen deset minut po atentátu. Své legendární kolo, které se pak vystavovalo po celé Praze, musel zanechat nedaleko. Bylo důležité, aby tam nezůstalo příliš dlouho, a tak pro ně byla vyslána právě čtrnáctiletá Jindřiška. Pro bicykl utíkala oklikou, jak jí maminka poručila, aby zmátla lidi, které cestou potká.
Situace se ovšem beze svědků neobešla. Zastavovali Jindřišku a vyptávali se jí, proč odváží velké kolo, které tam zanechal zraněný muž. Dívka se nenechala rozhodit a odpovídala, že kolo patří tatínkovi. Gestapu však přišel anonymní dopis o krádeži kola zraněného muže, kterou provedla mladá slečna. Pro kolo si přišla jen krátce po atentátu. Tyto spojitosti vedly k zatčení 260 dívek z okolí a Jindřiška byla spolu s nimi odvedena k identifikaci. I přes svou nervozitu se neprozradila a svědci nově ostříhanou Jindru toho dne nepoznali.
Netrvalo však dlouho a nakonec se podařilo Novákovy odhalit. Dodnes není úplně jasné, jak nejspíše po udání Karlem Čurdou. Faktem je, že 9. července 1942 přišlo gestapo pro celou rodinu a odvedli je k výslechu. Její matka pod hrozným nátlakem zešílela.
Podle Caloně bychom mohli výslechy gestapa charakterizovat jedním slovem - mučení. Zkoušeli psychický nátlak, vyhrožovali dětmi, ženou, manželem, vybitím celé rodiny, když to nešlo, přišlo fyzické mučení.
"Metody bychom mohli přirovnat k středověkým mučírnám - pálení rozžhaveným želízkem, strhávání nehtů i s masem a jiné věci. Nakonec přišla káď s ledovou vodou, ta měla probrat z bezvědomí zmláceného člověka a celé se to opakovalo. Několik dní bez spánku a bez jídla bývalo samozřejmostí." dodal.
Je pravda, že málokdo, takové mučení zvládl. Obyčejní civilisté téměř nikdy. Pro vojáky bylo neporušení slibu velkou hodnotou.
Rodina byla následně odvezena do koncentračního tábora Terezín a o několik měsíců později, 23. října, do Mauthausenu. Zastřeleni byli všichni 24. října, tedy den poté.
"Je důležité si připomínat i bezejmenné činy a osudy lidí, kteří se podíleli na významných událostech. Jejich hrdinství a utrpení nebylo o nic menší než hrdinství a utrpení parašutistů, " uzavírá Caloň.
