Přes čtyři sta Ukrajinců žijících v Česku a sympatizantů v Praze podpořilo touhu svých krajanů po svobodě a kritizovalo prezidenta Viktora Janukovyče. Na shromáždění na Staroměstském náměstí, kam přišli průvodem z Karlovy ulice, uctili památku obětí protivládních demonstrací na Ukrajině. Na chodníku vznikl kříž z rozžatých svíček, přítomní sklonili prapory a pomodlili se Otčenáš.
Při chůzi provolávali hesla Hrdinům sláva, Jsme pro boj s diktaturou Janukovyče a Ukrajina chce do Evropy. Nesli fotografie dokumentující zatýkání zraněných lidí v nemocnicích i brutální zásahy policie proti demonstrantům. A to nejen v Kyjevě, ale i v dalších částech země, kam se vzpoura proti prezidentovi v posledních dnech rozšířila.
V projevech kritizovali, že prezident bojuje proti vlastnímu národu, který požaduje základní lidská práva a přináší za to oběti. "Ukrajinci nechtějí patřit pod nově budovaný Sovětský svaz. Právě s ním měli Ukrajinci tragické zkušenosti," uvedl jeden z mluvčích.
"Nespím," říká Viktor
"Na Ukrajině mám otce, bojím se o něho," říká pan Viktor Bilak. I on se v neděli odpoledne zúčastnil pochodu, který měl v centru Prahy připomenout vážnost dění na Ukrajině a uctít ty, kteří přišli při střetech s policií o život.
Bilak přišel do Česka před dvaceti lety. Narodil se poblíž Lvova a na Ukrajině zůstala většina jeho rodiny. Teď se o blízké bojí. "Mám tam bratra, sestru, rodinu," řekl pro TV Barrandov. A v rodné zemi zůstal i jeho otec, kterému je přes sedmdesát let.
-52e3d769eb149_110x72.jpg "Demonstranti jsou obviněni ze zadržování dvou policistů, ministerstvo vnitra žádá jejich okamžité propuštění. (Foto Sergei Grits)")
"Byl bych rád, kdyby otec mohl přijet sem, ale jsou problémy s vízy, v téhle situaci je to nemožné," vysvětluje pan Bilak. Sám by na Ukrajinu nejraději vyrazil a opoziční demonstranty snažící se donutit k rezignaci prezidenta Viktora Janukovyče podpořil.
"Jenže tady mám roční dítě, které tu nemohu jen tak nechat. Nikdo jiný ho nevychová," přibližuje svůj vnitřní boj pan Bilak. Plánoval návrat na Ukrajinu, kde chtěl peníze vydělané v Česku použít pro podnikání. "Za takovéto situace tam ale žádné finanční prostředky nepovezu," má jasno.
Na jeho tváři je přitom patrná únava, přesto dorazil i se svým synem na nedělní pochod centrem Prahy, který měl na ukrajinské události upozornit. "Celou noc jsem sledoval v televizi přímé přenosy z Ukrajiny, prakticky jsem ani nespal," říká.
Ranění jsou týráni
"Pochodem chceme uctít všechny ty, kteří na Ukrajině zemřeli, byli postřeleni nebo utýráni," říká Galina Andrejceva z Ukrajinské evropské perspektivy. V davu, který se od pražského Klementina přesouval na Staroměstské náměstí, vlály ukrajinské prapory. A mrazivým odpolednem občas zaburácel i pokřik: "Ukrajina chce Evropu".
Podle informací, které mají v Česku žijící Ukrajinci (odhadem je jich zhruba 200 tisíc - pozn. red.) od svých blízkých přímo z oblastí, kde střety probíhají, je situace dramatická. Ze strany státních represivních složek je prý s demonstranty zacházeno naprosto nevybíravě.
"Zraněné lidi, které vezou do nemocnice, tam hned pochytají. Některé rovnou odvezou a zatknou a další ještě před zatčením týrají, aby z nich dostali nějaké informace," říká Andrejceva. Sama si nemůže vynachválit postoj Čechů. "Opravdu moc děkuji všem, kteří Ukrajinu podporují. Češi mě velmi potěšili, ať už obecně, nebo někteří politici, kteří jasně vyjádřili své stanovisko a podporu," dodává.
"Už vznikl oficiální dopis pro pana předsedu vlády, který byl zaslán. Vyzýváme k jasnému názoru České republiky k událostem na Ukrajině," říká Bohdan Rajčinek z Ukrajinské iniciativy v Praze. Ukrajinské iniciativy v Česku mezitím dál organizují humanitární pomoc. Ta je na Ukrajině zasažené protesty stále potřebnější. "Ještě dnes bychom se měli domluvit na tom, jak jednotně oznámíme veřejnosti možnosti pomoci Ukrajině," dodává Rajčinek.
