Mnoho lidí v období kolem Dušiček zamíří na hřbitovy připomenout si své zesnulé. Na otázky o Dušičkách, o tom, co trápí správce hřbitovů a na co by si měl dát majitel hrobu pozor, odpověděl on-line deníku TÝDEN.cz šéf Sdružení pohřebnictví ČR a zároveň ředitel pražského Pohřebního ústavu Julius Mlčoch.
Dodržují dnes lidé Dušičky, nebo ta tradice v Česku upadá?
V Česku lidé na Dušičky na hroby chodí, během roku už je to slabší, ale Dušičky, Vánoce Velikonoce, to jsou tak významné svátky, že lidi opravdu na hroby chodí. Pokud Dušičky nevycházejí na víkend, většinou všichni jezdí víkend před nimi.
Co v tyto dny nejvíce zaměstnává provozovatele hřbitovů a hřbitovní správu?
To co správce nebo provozovatele hřbitova trápí asi nejvíc, jsou zaplněné kontejnery. Určitě tedy nasazují pracovníky na sobotu a neděli, aby ty kontejnery vyváželi, aby bylo kam dávat to, co lidé z těch hrobů vymetou a vyhazují.
Kolik takový hrob dnes stojí?
Na to není jednoznačná odpověď, protože záleží na tom kde, na kterém hřbitově. V Praze například pronájem hrobového místa je 85 korun za metr čtvereční na rok, ale pak jsou v té nájemní smlouvě ještě služby s nájmem spojené, které se pohybují kolem takových 350 až 500 korun za rok. Skutečně záleží, na kterém hřbitově to je a jaké služby sou s tím poskytované.
Je problém sehnat hrobové místo k pronájmu, jsou u nás hřbitovy obsazené?
Já si myslím, že ne, protože správa pražských hřbitovů teď vykazovala 25 tisíc neproplacených hrobů, které mohou být pronajaty někomu jinému. Ne tedy že by všechny byly volné, ale je to určitá rezerva. Samozřejmě by se to mohlo stát na nějakém menším hřbitově, že těch volných míst je málo. Ale pokud nechcete pohřbít na Vyšehradě, to je exponovaný hřbitov, tak běžně volná místa jsou.
Zmiňoval jste neproplacené hroby. Co se děje s hrobem, za který pozůstalí z nějakého důvodu přestanou platit?
Když končí nájemní doba, která se většinou uzavírá na deset let, tak provozovatel hřbitova je povinen na to upozornit nájemce toho hrobového místa. Bohužel se občas stává, že nájemci neoznámí, že se třeba přestěhovali, nebo nájemce zemře a oznámení se vrátí zpátky s tím, že adresát je nedostupný, nebo neznámý. Pak se to oznámení musí vyvěsit na vývěsce a čeká se minimálně rok. Po roce se ten hrob bere jako věc opuštěná a připadne městu. Město ho pak buď prodá nebo odstraní a to místo se opět pronajme. Z praxe můžu říct, že pražské hřbitovy ani my to neděláme po roce, ale až po delší době. Navíc právě v době Dušiček a Vánoc ty hroby označujeme takovou nálepkou, pro případ, že tam náhodou ti pozůstalí přijdou.
V případě, že hrob nakonec propadne městu a je na prodej, co se děje s ostatky, které jsou v něm uloženy?
Ostatky tam mohou zůstat, pokud to tedy novému nájemci nevadí, potom se uloží na jedno místo v hrobě. Pokud se jedná o zpopelněné ostatky, tak ty se pochopitelně vyjmou a buď se provede rozptyl, nebo se uloží do společného hrobu. Jestliže nový nájemce chce mít hrob prázdný, tak se při prvním pohřbení provede exhumace ostatků a buď se uloží do společného hrobu a nebo se zpopelní a dále se s nimi nakládá jako s jinými zpopelněnými ostatky.
Většina zemřelých dnes bývá zpopelňována, má tento trend nějaký vliv na obsazenost hřbitovů?
Třeba v Praze jsou to například pouze čtyři procenta zemřelých, která jsou pohřbívána do země, tak to pochopitelně vliv má, protože jednak si tu urnu můžete nechat doma nebo můžete provést rozptyl. To jsou formy, které nezabírají hrobové místo. A do hrobu nebo urnového místa se potom dá uložit několik uren.
Pohřební obřad může být poměrně nákladná záležitost. Jsou nyní v době krize, pohřby bez obřadu častější?
Ten trend začal už koncem minulého století, kdy byl větší nárůst pohřbů bez obřadu. Od té doby se to drží přibližně stejně. V praxi to je kolem čtyřiceti procent. Ono to lze těžko přesně stanovit, protože k nám ostatky mohou přivést jako pohřeb bez obřadu, ale rozloučení mohlo již před tím proběhnout v kostele, nebo jakýmkoli jiným způsobem.
