Hrozby soukromí? Nevyžádaná pošta a kamery na školách

Úřad na ochranu osobních údajů letos udělil pokutu ve výši 550 tisíc korun Hnutí na obranu majitelů realit, se 400 tisíci korun následuje ministerstvo vnitra. Za nejpalčivější problémy považuje předseda úřadu Igor Němec kamerové systémy ve školách, nevyžádaná obchodní sdělení a odposlechy. Informoval o tom na středeční tiskové konferenci, která prezentovala výsledky úřadu za uplynulý rok.

Úřad v prvním čtvrletí letošního roku uložil sedm pokut. Nejvyšší sankci ve výši 550 tisíc korun si vysloužilo Hnutí na obranu majitelů realit za zveřejnění osobních údajů nájemníků, které podle sdružení nepotřebují ochranu regulovaného nájemného. Druhou nejvyšší sumu zaplatí se 400 tisíci korun ministerstvo vnitra za zpracování osobních údajů zemřelých osob.

Jedním z nejdůležitějších témat současnosti jsou podle Němce kamerové systémy ve školských zařízeních. Žádostí o jejich registraci úřadu po loňském mediálním rozruchu okolo kamer na pražském Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého výrazně přibylo, jen za první čtvrletí letošního roku jich úřad obdržel zhruba stovku. V pěti případech vydal zamítavé stanovisko. "Účel uváděný školou v řadě případů neodpovídá možnostem využití kamerového systému," uvedl Němec. "Překvapuje mne, že zatím neprobíhá odborná pedagogická a psychologická diskuse o tom, co to znamená, když se dítě od kolébky učí žít pod dohledem kamer," dodal.

Úřad také přivítal iniciativu ministerstev vnitra a spravedlnosti. "Jsme rádi, že ministerstvo vnitra přistoupilo ke komplexní zákonné úpravě odposlechů," uvedl mimo jiné Němec. Technologie totiž podle něj v tomto případě předběhla legislativu. "V minulosti mělo přístup k odposlechům také hodně lidí, ale pokud dotyčný musel přijet z Ostravy do Prahy a hrabat se v množství pásek s mnoha hluchými místy, zabýval se tím jen ten, kdo to opravdu potřeboval," uvedl. V době informačních technologií se ale předávání a kopírování záznamů výrazně zjednodušuje, a tím se zvyšuje i možnost úniku informací mimo okruh oprávněných osob. "K některým odposlechům má přístup až tři tisíce lidí, k jiným až 27 tisíc," konkretizoval údaj Němec.

Více k tématu čtěte zde

Inspektor úřadu Miloš Šnytr poté prezentoval činnost úřadu v oblasti nevyžádaných obchodních sdělení. Stížností v této oblasti v loňském roce výrazně přibylo. "Z 1500 jsme vyřídili přes 1100 podnětů, z toho jsme udělili 88 pokut," uvedl. Problémem ale podle Šnytra zůstává nedostatečná vlastní iniciativa stěžovatelů. Ti by totiž při správném postupu měli nejprve žádat nápravu – tedy vymazání svých údajů z databáze – přímo po společnosti, od které jim tzv. "spam" chodí a až v případě odmítnutí se obrátit na úřad.

Ochránci soukromí se navíc v této souvislosti potýkají s několika problémy zákonné úpravy. Úřad totiž musí své šetření vést vždy vůči konkrétní zodpovědné osobě, kterou je ale v některých případech těžké zjistit. Firma, jejíž reklamu člověk obdrží do schránky, totiž nemůže být automaticky považována za jejího původce.

V loňském roce se instituce zabývala celkem 61 podněty ve věci podezření ze spáchání správního deliktu podle zákona o ochraně osobních údajů a zákona o evidenci obyvatel, z toho ve 43 případech rozhodla o udělení pokuty. Nejvyšší sumu, 300 tisíc korun, musí zaplatit jedna z českých církevních organizací,  která neinformovala své členy o míře a účelu zpracování jejich osobních údajů. Nejvyšší správní soud také v loňském roce potvrdil oprávněnost udělení dosud nejvyšší pokuty ve výši 3 miliony korun, kterou úřad uložil jedné z českých pojišťoven kvůli absenci opatření k zabezpečení osobních údajů jejích klientů.

Více o činnosti úřadu si můžete přečíst v jeho Výroční zprávě za rok 2006.

Foto: Karel Šanda