Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii takzvané prasečí chřipky za skončenou, nastává takzvaná "postpandemická" fáze. Oznámila to generální ředitelka organizace Margaret Chanová. Pro Českou republiku se ale jejím ukončením podle hlavního hygienika Michaela Víta nic nemění. Pokračuje monitorování výskytu virů a ve strategických zásobách zůstávají nakoupené vakcíny a antivirotika.
Na podzim se bude očkovat vakcínou, která ochrání proti běžné i prasečí chřipce. Vít to řekl v reakci na skončení pandemie.
"Pro Česko se v současné době nic nemění, protože máme pravidelné sledování akutních respiračních nákaz, které jsou nyní velmi nízké a odpovídají sezonnímu výskytu. Neočekáváme, že by na podzim přišla druhá vlna pandemické chřipky A/H1N1," uvedl.
K TÉMATU: Účet za prasečí chřipku: stát už zaplatil 336 milionů
Svět podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) přechází dneškem do takzvané postpandemické fáze. Alena Šteflová z české kanceláře WHO řekla, že v této fázi se monitoruje výskyt viru a závažné komplikace a vyvozuje se poučení do budoucna. "Důležité je, že vše zvolna utichá a zároveň se vyhodnocuje účinnost dosavadních opatření," uvedla.
"Neměli bychom si oddychnout, že teď už nám nic nehrozí a můžeme všechny přípravy nechat plavat. Je správné vzít si z pandemie poučení a mít připravené postupy pro případ, že se objeví další hrozba," řekl tvůrce nemocničních pandemických plánů primář Václav Chmelík.
Česko má podle usnesení vlády zhodnotit po skončení pandemie zkušenosti s jejím zvládáním a do 30. června 2011 upravit podle toho pandemický plán. Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny. Vakcína už bude kombinovaná, bude tedy chránit proti běžné sezonní i pandemické chřipce. "Bude v ní zástupce kmene B, A/H1N1 a zřejmě také H3N2," upřesnil Vít.
PSALI JSME: Jurásková hasí paniku kolem očkování. Je bezpečné, říká
Změny v pandemickém plánu budou podle něj spočívat například v tom, že pro zdravotníky už nebude očkování povinné, stejně je to jinde v Evropě. Zdravotníci očkování odmítali, prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že nejsou pokusní králíci, aby vakcínu na sobě ověřovali. Očkování odmítl například i prezident republiky Václav Klaus a tehdejší premiér Jan Fischer. Část vakcín se zbytečně vyhodila.
Česko nakoupilo milion dávek za 220 milionů korun, původně se mělo očkovat dvěma dávkami, testy prokázaly, že většině stačí jedna. Vakcína tedy stačila pro milion lidí, očkovat se dalo jen necelých 70 tisíc. Výrobce odebral zpět zhruba 300 tisíc dávek, státu zůstalo zhruba 600 tisíc dávek. Vakcíny, které lze využít až do konce příštího roku, se použijí na očkování, pokud se v nastávající sezoně vyskytne kmen prasečí chřipky. Zbylé vakcíny, jimž projde použitelnost, se vyhodí.
Podle Víta měli nedůvěru k očkování nejen Češi, potýkala se s ní většina zemí Evropské unie i světa. Očkovat se dalo méně lidí, než vlády původně plánovaly, vakcínu vracela výrobci se ztrátou řada zemí.
Vít očekává, že nechuť k očkování se projeví v této sezoně i vůči běžné chřipce. Plánuje ve spolupráci s praktickými lékaři osvětovou kampaň. "Chřipka není běžné onemocnění a u chronických pacientů může závažně zhoršit jejich základní onemocnění, ať jsou to nemoci srdce a cév nebo dýchacího či vylučovacího traktu," varoval. Podle závažnosti epidemie se úmrtnost na běžnou chřipku v České republice pohybuje ročně mezi 1500 až 2000 lidí, na prasečí chřipku zemřelo 102 lidí.
Pandemie chřipky stála český státní rozpočet podle dosud zveřejněných údajů 336 milionů korun. Největší položkou byl nákup antivirotika Relenza za 185 milionů, vakcín za 150 milionů a pomocného materiálu za 658 tisíc korun. Dalších pět milionů stál rozvoz vakcín, skladování a likvidace.
Prasečí chřipka |
| NEMOC: Takzvanou prasečí chřipku způsobuje loni objevený typ viru A/H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem, nejčastěji tedy kýchnutím, a napadá dýchací ústrojí člověka. Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak i z člověka na člověka (má pandemický potenciál). Nákaza potravou nebyla prokázána, tepelná úprava masa virus zničí. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky. Častou komplikací je také zápal plic. Onemocnění je vysoce nakažlivé po dobu tří až sedmi dní od chvíle, kdy se objeví první příznaky. |
| PRVNÍ VÝSKYT: - První oficiální obětí prasečí chřipky se stala 12. dubna 2009 devětatřicetiletá sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová ze San Luis Potosí, města ve středním Mexiku. - První výskyt chřipky v Evropě ohlásilo 27. dubna 2009 Španělsko, v České republice byl první případ onemocnění zaznamenán 25. května 2009. - WHO kvůli šíření nemoci potvrdila 11. června 2009 vznik pandemie nové chřipky. Ve světě se chřipková pandemie objevila naposledy v roce 1968. |
| OBĚTI A POČET NEMOCNÝCH: Podle údajů WHO si prasečí chřipka dosud vyžádala celkově na 18 tisíc obětí ve více než 200 zemích světa. Letos v únoru ale prohlásila WHO, že pandemie H1N1 je relativně méně vážná než některé jiné vlny chřipky, a je na ústupu, zejména na severní polokouli. Vir se ale objevuje v oblastech, kde doposud nebyl, hlavně v západní Africe. Letos v červnu byly v listu British Medical Journal zveřejněny závěry zprávy Rady Evropy, podle níž WHO a evropské vlády zveličovaly nebezpečí epidemie prasečí chřipky; důvodem mohl být údajně vliv farmaceutických společností, jež profitovaly z prodeje vakcín. Evropská komise udělila registraci celkem čtyřem vakcínám proti prasečí chřipce: Focetria (od firmy Novartis), Pandemrix (GlaxoSmithKline - byla používána v ČR), Celvapan (Baxter) a Daronrix (GlaxoSmithKline). |
| VÝSKYT A POČET OBĚTÍ V ČR: V Česku zemřelo na prasečí chřipku 102 lidí, 63 procent mužů a 37 procent žen. Většina zemřelých měla vážné doprovodné onemocnění. V současnosti je hlášena nákaza virem pandemické chřipky pouze ojediněle. Převažuje typ B, který nemá potenciál se pandemicky šířit. První případ v České republice se objevil 25. května 2009 - chřipkou A(H1N1) onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku. První obětí se stala 22. října 2009 v Karlovarské krajské nemocnici jedenatřicetiletá žena; chřipka zkomplikovala její vážné onemocnění. |
Foto: Robert Sedmík
